Obyvatelé vnitrobloku na Borech se shodli ve většině bodů plánované rekonstrukce, otázkou zůstává parkování v zadní části prostranství

# komunitní plánování, veřejný prostor, vnitroblok, Vnitroblok Bory, zapojení veřejnosti

Vloženo24. 11. 2015

V úterý 13. října 2015 proběhlo další ze setkání k projektu Šance pro vnitroblok, na kterých společně Městský obvod Plzeň 3 a spolek Pěstuj prostor komunikují s veřejností o využívání a úpravě tohoto unikátního poloveřejného místa. Diskutovat o vnitrobloku mezi ulicemi Majerova, Raisova, Dvořákova a Politických vězňů v Plzni na Borech přišlo více než 40 obyvatel, kterým byly představeny výsledky jimi vyplněných mapových dotazníků.

Na úvod besedy byly zmíněny písemné podněty několika občanů, které se netýkaly samotného vnitrobloku, ale především změny podélného parkování v Raisově ulici. Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP) nezávisle na projektu Šance pro vnitroblok prověřovala možnosti navýšení parkování v okolních ulicích a většinu z nich vyhodnotila jako neefektivní. Při představování široké škály možných způsobů řešení dopravy v klidu v okolí vnitrobloku byla účastníkům 2. besedy prezentována také možnost jednostranné úpravy Raisovy ulice. Nejen na besedě, ale i již zmíněnou písemnou formou, se někteří obyvatelé vyjádřili proti tomuto záměru. Místostarosta Městského obvodu Plzeň 3 Radoslav Škarda na jejich námitky odpověděl, že z pohledu SVSMP nebylo toto řešení doporučeno, protože by se změnil vzhled ulice (případná změna by se musela znovu projednat v radě a komisích).

Poté vystoupil architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který představil další pokračování projektu. Městský obvod vyhlásí (pravděpodobně vyzvanou) architektonickou soutěž a zadání vytvořené na základě výstupů z besed a dotazníků zpracují architekti. Projekty, které posoudí odborná porota, budou veřejnosti prezentovány na jaře či v létě formou výstavy. Na tu navážou společná setkání a diskuse architektů s občany, kteří i nadále budou mít možnost se k návrhům vyjádřit a ovlivnit proces rozhodování.

Sociolog Petr Matoušek znovu vysvětlil zvolenou metodu participativního procesu z hlediska svého oboru. Upozornil na rozdíl mezi principy expertního rozhodování a komunikativního přístupu. Expertní řešení spočívá v tom, že je občanům předloženo několik (jasně vymezených) variant řešení, o kterých občané hlasují na besedě či v rámci dotazníkového šetření. Oproti tomu princip komunikativního přístupu, použitý v případě projektu Šance pro vnitroblok, vychází z projektů komunitní sociální práce a je založen na participaci těch, kterých se projekt týká – na hledání schůdného řešení prostřednictvím vzájemné komunikace a dohody. Sociolog Matoušek poděkoval všem obyvatelům, že projektu věnovali svůj čas a aktivně se zapojili. Návratnost dotazníků a map byla 60-70%, obvyklá návratnost je 30-40%. Občané odevzdávali dotazníky nejen za vchod, ale i za zájmové skupiny či např. za skupinu dětí. Žádné z řešení navržených v dotaznících není nerealizovatelné ani nereálné, což odráží skutečnost, že obyvatelé prostor užívají, potkávají se v něm a vzájemně spolu komunikují.

Místostarosta Škarda prezentoval postoj obvodu k dosavadním výsledkům participativního procesu. Mile ho překvapila vysoká návratnost dotazníků – z 23 vchodů došlo 15 vyplněných dotazníků (další byl pak přijat přímo na besedě). Zdůraznil, že se podařilo zlomit počáteční nedůvěru občanů a ubezpečit je o zájmu obvodu ptát se občanů na jejich názor již v počáteční fázi projektu. Odhad ceny realizace projektu vychází podle tabulek na 5-6 milionů korun, což je ze strany městského obvodu reálné investovat. V první polovině příštího roku proběhne setkání nad konkrétními návrhy, k realizaci dojde postupně během následujících let (např. lavičky lze instalovat dříve).

Poté byly představeny rámcové výsledky občany navržených řešení prostoru. Na základě odevzdaných materiálů byl vnitroblok rozdělen do tří, respektive čtyř zón. Část A tvoří prostor od vjezdu do vnitrobloku po zadní hranu současného parkoviště, část B je vymezena předním parkovištěm a zadní asfaltovou plochou využívanou pro parkování (dnes se v této zóně nachází trávník a hřiště) a zóna C zahrnuje prostor zadní částí vnitrobloku (který nyní slouží k parkování). Posledním územím (D), ke kterému poslali občané svá vyjádření, je vnitřní okružní silnice, jejíž okolí obyvatelé také využívají pro parkování.

Část A „parkoviště“ – dohodnuta
Naprostá většina občanů se shodla, jak by měl prostor vypadat. Jednotlivé návrhy se lišily pouze v drobnostech – např. v umístění kontejnerů na odpad. Pouze jeden dotazník požaduje zrušení parkoviště, což není příliš reálné, neboť bylo vybudováno nedávno. Pokud obyvatelé časem dospějí k závěru, že chtějí mít v celém vnitrobloku pouze zeleň, je i tohle řešení možné. Znovu se objevila připomínka obyvatel Majerovy ulice týkající se zatékání do sklepů domů. Řešení jejich stížnosti je ze strany SVSMP spíše liknavé. Pan místostarosta nabídl předsedkyni SVJ osobní jednání a pomoc – znovu také zopakoval, že se zmíněná závada nachází v reklamačním řízení, jehož průběh zcela spadá do gesce SVSMP.

Část B „hřiště“ – dohodnuta
Jedná o prostor s bohatým zastoupením zeleně, jednoznačně určený pro hru dětí a pasivní i aktivní odpočinek mládeže a dospělých. Většina z návrhů občanů akceptovala asfaltové hřiště ve stávající poloze a podobě. Návrhy se lišily zejména v dimenzích dětského hřiště a umístění jednotlivých prvků a laviček, které bude nyní v kompetenci architektů. Jeden z návrhů upozornil i na to, že v případě nemožnosti prodeje pozemku pod polovinou hřiště, který je v současnosti ve vlastnictví obyvatel Raisovy 16, lze hřiště otočit o 90 stupňů. K tématu prodeje pozemku na minulé besedě zaznělo, že se vlastníci společně sejdou a zástupce SVJ zašle městskému obvodu před následující besedou jejich stanovisko. Místostarosta vyjádření zatím neobdržel, jeden z obyvatel tohoto vchodu však ostatní účastníky besedy seznámil se současnou situací. Ze schůze vlastníků vyplynulo, že pouze 50-60% z nich s odprodejem souhlasí. Na besedě byla zmíněna i možnost prodat jen část pozemku, ale několik přítomných upozornilo na legislativní normy neumožňující tento postup.

Část C „zadní zóna“ – sporná
Zadní prostor vnitrobloku je v současné době neoficiálně využíván pro parkování vozů, nachází se zde i zelené plochy. Občané, kteří vyplnili mapový dotazník, se lišili v názorech, jak velké a zda vůbec by mělo v tomto prostoru parkoviště být – mnoho návrhů stávající podobu potvrzovalo, jiné naopak parkoviště prodlužovaly, rozšiřovaly či zmenšovaly. Někteří obyvatelé navrhovali rozšíření parkovacích stání i na pozemek domu Politických vězňů 21, který je ale v soukromém vlastnictví a proto s ním není možné v projektu počítat. Jeho majitel se dříve vyjádřil, že (pravděpodobně větší) část pozemku využije pro soukromé parkování. Objevilo se také několik návrhů, aby se v zadní části vnitrobloku neparkovalo vůbec. Řada občanů ale stání na této ploše využívá a je se současným stavem spokojena. Mluvilo se i o tom, že pokud nelze parkováním ve vnitrobloku tak jako tak naplnit „potřebnou“ kapacitu a nová parkovací místa budou využívat i lidé z blízkého okolí, pak je lepší počet parkovacích míst nenavyšovat. Zazněl i názor, že současný stav, kdy je prostor užíván, aniž by byl nějak regulován, může být nejlepší z možných. Projektové řešení parkoviště znamená nutnost dodržení různých norem, což by vedlo k mírnému rozšíření plochy nebo snížení počtu parkovacích míst. Rozdíl oproti současnosti by ale nebyl významný, a pokud se má prostředí vnitrobloku vylepšit, je zachování dnešního neupraveného stavu jen těžko představitelné.

Část D „podélné parkování“ – sporná
Jedná se o prostor vnitřní okružní komunikace ve vnitrobloku, který je na několika místech, stejně jako asfaltová plocha v části C, neoficiálně využíván pro parkování. Přibližně ve čtvrtině dotazníků se objevil návrh na vytvoření legálních parkovacích míst na městských pozemcích podél delších stran vnitrobloku (u ulic Raisova a Politických vězňů). I zde se vedla diskuse o různých možnostech řešení – od úplného zákazu až k legalizaci parkování. Prostor u domů v ulici Politických vězňů byl vyhodnocen jako nevhodný – automobily by buď stály obyvatelům přímo pod okny, proti čemuž se tito již dříve ohrazovali, nebo by vytvářely bariéru při vstupu na středovou zelenou část vnitrobloku. Parkování pod stromy u domů v ulici Raisova v současné podobě obyvatelům nevadí. Jeho legalizace by ale byla náročná a znamenala by nutnost zásahu do kořenového systému stromů, což směřovalo diskusi k závěru, že současný stav občasného neoficiálního zaparkování „mezi kořeny“ je jedním z nejvhodnějších – nevadí obyvatelům, ani zásadně nepoškozuje kořeny stromů.

V závěru diskuse se objevila pochybnost o garanci zapojení obyvatel do dalšího rozhodování. Pan místostarosta znovu zopakoval, že obvod bude respektovat zvolený participativní proces. Vyvrátil tak poznámku jednoho účastníka, že možná vznikne jiný projekt, nezaložený na těchto diskusích. Kromě tohoto jediného vypjatějšího momentu se celá beseda nesla v poklidné atmosféře. Další připomínka se týkala zamítnutí umístění závory, která by umožňovala vjezd do vnitrobloku pouze s rezidenční kartou. Jeden z občanů vyjádřil názor, že jde o politické rozhodnutí, které nemá oporu v zákoně. Zaznělo přání získat konkrétní odůvodnění SVSMP, proč nechce toto řešení povolit, případně odkaz na příslušnou právní normu. To, že se jedná o veřejný prostor, by nemělo být s umístěním závory v rozporu.

Projekt bude nyní pokračovat shrnutím výstupů z dotazníkových šetření i diskusí s občany. V tomto shrnutí budou rozvedeny připomínky občanů k podobě jednotlivých částí vnitrobloku a popsány průběh diskusí i metodika projektu. Výstupy budou součástí zadání architektonické soutěže, ze které vzejdou konkrétní návrhy na revitalizaci vnitrobloku.

Přehled odevzdaných mapových dotazníků ke stažení zde
Přehled odevzdaných textových dotazníků ke stažení zde

Zapsal: Petr Matoušek, Silvie Hašlová
Ověřil: Marek Sivák, Radoslav Škarda