VEŘEJNÝ PROSTOR V EVROPĚ: Ohlédnutí za přednáškou
# Příspěvek bez tagů
Vloženo02. 06. 2014
Text Správce systému
Ve čtvrtek 22. května 2014 proběhla v Domě hudby přednáška s názvem Veřejný prostor v Evropě. Jednalo se o již druhé setkání z cyklu celkem osmi připravovaných přednášek o veřejném prostoru.
Jako první vystoupil Ing. arch. Filip Tittl (IPR Praha, UNIT architekti), architekt a urbanista, který spolupracuje na vyhlášce OTP pro Prahu. Zabývá se mimo jiné upevněním systémové úlohy veřejného prostoru ve městě. Po prezentaci obecných urbanistických principů představil čtvrť IJburg v Amsterodamu, která sice nebyla založena na zelené louce ale obdobně – na modrém moři, bez širšího kontextu, bez vnějších vlivů. Po vymezení hlavního rastru jednotek – ulic a bloků – a po určení hlavních tahů, náměstí a parků vznikl prostor pro investora. Důležitou kvalitou nejsou jen velké parky a kvalitní architektura, ale zejména dobrá prostupnost území (možnost procházet mimo hlavní tahy), vznik lokálních uliček a nových poloveřejných prostranství – příjemných odpočinkových nebo herních zákoutí, které se nachází nejen ve vnitroblocích. Návrh a realizaci tohoto bohatého systému (polo)veřejných prostranství umožnila zejména zodpovědná koordinace městské správy a poptávka široké i odborné veřejnosti. Při plánování měst je potřeba vnímat blok jako základní jednotku plánování, určující hierarchii a míru soukromí. Veřejná prostranství člení území na jednotlivé lokality a při jejich navrhování je potřeba brát v potaz periodicitu obměny (dobu životnosti míst a objektů). U veřejných prostorů mluvíme o období minimálně sta let, návrh takového prostranství tedy ovlivní lokalitu na mnoho generací.
Dále vystoupil Ing. arch. Marek Přikryl (Prokš Přikryl architekti), který apeloval k boji proti ošklivosti a unifikaci. Jeho část přednášky vycházela ze zahraničních zkušeností z Bukurešti, kde zadní trakty, dvory, zákoutí, štíty, průchody a proluky mají svoji jedinečnost, inspirují místní umělce a řemeslníky a jejich zdánlivá ošklivost může být při trpělivém hledání velkou inspirací. Přednáška vybízela k aktivnímu hledání skryté krásy, nejen pasivnímu přijímání unifikovaných řešení. Bukurešť byla představena jako město chyb a velkých plánů, místo, kde se seismicita nedotýká pouze jednotlivých domů, ale ovlivňuje celkovou ekonomii města. Bukurešť je místo, kde bourání oken do štítových zdí, vedení inženýrských sítí po fasádách domů a lidová kultura v ulicích jsou přirozeným projevem svobodného budování města.
Třetí host doc. PhDr. Petr Kratochvíl, Csc. pohovořil o lokálních (akupunkturních) zásazích do veřejného prostoru v Evropě i v USA, které pozitivně ovlivnily celé lokality a sociální skupiny. Specifikoval veřejné prostranství jako místo, kde spolu musí vyjít neznámí lidé, kde dochází k dialogu různosti, formování respektu, kde se odjakživa vytvářejí základní etické principy bez psaných zákonů. Později však bylo mnoho nejlepších prostor ve městech pohlceno dopravou, která společenské využití znemožnila. O jejich návrat „zpět lidem“ se dnes snaží mnohé občanské iniciativy a ve světě i městské správy. Odstranění automobilových průtahů z centra, zpřístupnění nábřeží řek lidem, vytvoření městských pláží či vybudování pěších městských bulvárů jsou natolik silné lokální zásahy, že dokáží změnit celé město. Pro realizaci a další fungování těchto projektů je potřeba schopného a vlivného manažera, kterým se většinou stává právě město. Mnoho oblíbených míst v zahraničí má překvapivě i svého kulturního koordinátora, který se stará o vyváženost aktivit v místě probíhajících nebo připravuje tzv. motivační programy. Základním kamenem pro úspěšné fungování veřejných prostranství je dotaženost prvotního projektu, schopnost města ho prosadit a realizovat bez negativních změn (např. v případě soukromých developerů si město musí ponechat „páky“ např. ve formě podržení si vlastnictví pozemků až do úspěšné kolaudace) a neposledně také soustavný zájem města o běžný provoz a údržbu místa.
Závěrečná diskuze probíhala na téma motivace investorů, mluvilo se o způsobu spolupráce města a komerčního sektoru, o pravidlech hry a pravomocích jednotlivých stran, o profitu soukromých společností na veřejném prostoru. Opakované uvádění srovnávacích příkladů z města Plzně pomáhá utvořit si celkový obraz o naší společnosti, o kultuře setkávání, o zájmech občanů.
Na závěr bychom Vás rádi pozvali na pokračování přednášek – plynule navážeme na právě odprezentované téma a příště budeme debatovat na téma Život v centru města. Setkání proběhne 5. 6. 2014 od 18.30 v Domě hudby s hosty – Lenkou Filipczak za město Regensburg, Markem Kundratou za IPR Praha a Irenou Vostrackou za UKR Plzeň.
Fotografie z večera jsou ke stažení zde.
Text: Šárka Lorencová, Marek Sivák.