Odlišné prostory vyžadují odlišnou organizaci a způsob výuky
# architektura, diskuse, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Kateřina Klímová, mobiliář, přednáška, škola, třída, Učit se architekturou?, Zbyšek Stýblo
Vloženo23. 12. 2023
Text Markéta Hossingerová
Poslední díl přednáškového a diskusního cyklu Učit se architekturou se zaměřil na vybavení prostorů školy, zejména pak tříd. Ostatně i ve dvou předchozích přednáškách zaznělo, že i v případě rekonstrukcí historických školních budov lze vhodnou úpravou interiéru a volbou vhodného mobiliáře vytvořit prostředí pro moderní výuku. V závěrečném díle přednesli své příspěvky designérka a pedagožka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU Kateřina Klímová a architekt a pedagog Fakulty architektury ČVUT doc. Zbyšek Stýblo. Přednáška se uskutečnila 21. listopadu 2023 na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU.
Kateřina Klímová se ve své prezentaci věnovala současným prostorům tříd a tamnímu mobiliáři. Pro ilustraci současného běžného vybavení tříd zvolila dvě přístavby stávajících plzeňských škol, které v rámci rozšíření vybavily také odborné učebny. Klímová poukázala na statické a těžké stoly a židle, které prakticky nedovolují jiný než frontální způsob výuky. V tomto směru relativně omezená nabídka dodavatelů školního vybavení je podle jejího názoru dána zejména ekonomickými možnostmi školy investovat do mobiliáře, ale také normami, které musí školní nábytek splňovat. Moderní vzdělávání je ovšem založeno na individualizaci výuky a na možnosti věnovat se různým aktivitám, což vyžaduje k tomu přizpůsobený prostor s variabilním vybavením. Takový se objevuje na některých vizualizacích architektů, ale realita pak bývá odlišná. „Stavba nové školní budovy je natolik vyčerpávající, že na řešení jejího zařízení již nezbývají finance ani síly,“ podotkla k tomu Klímová.
V druhé části svého příspěvku představila několik zahraničních projektů, které interiéru školy a mobiliáři věnují pozornost. V případě Třídy budoucnosti (Future Classroom Lab) se prostor třídy člení do jednotlivých sekcí, které jsou určené pro rozdílné způsoby práce. Originálním se jeví švédský koncept Vittra Scholen s budovami od Rosan Bosch, které nemají třídy oddělené zdmi, ale vložené objemy vytvářející výukovou krajinu. „Je to samozřejmě spojené s odlišným pedagogickým přístupem a formou spíše ateliérové výuky,“ doplnila Klímová. Poslední příklad Ateliéru na učení (Lernatelier) z prostředí německy mluvících zemí je v našem prostředí mnohem použitelnější. Spočívá v různorodém a variabilním mobiliáři, který lze snadno přesouvat.
V následujícím příspěvku nabídl Zbyšek Stýblo prezentaci plnou ukázek inovativních školních budov. Byly to stavby, které vznikly v průběhu celého minulého století v různých částech světa. Stýblův výběr se také neomezoval na určitý stupeň vzdělávání, a tak bylo možné nahlédnout do škol mateřských, stejně jako středních. Objevily se mezi nimi i školy založené na klastrovém uspořádání, např. základní škola v Mt. Healthy v USA z roku 1972. O klastrových školách se hovořilo i v předcházejících dvou přednáškách jako o nejvhodnějším uspořádání školních prostorů. Stýblo k tomu nyní doplnil historický kontext: „V tomto prostoru se učí už 50 let. Není to tedy něco nového, co bychom neznali, je to ale otázka změny organizace výuky a školního provozu.“
Ostatně specifická organizace a odlišný pedagogický přístup charakterizovaly většinu prezentovaných škol, na což Stýblo během přednášky několikrát upozornil. Ačkoliv se nejedná o školy, které bychom mohli bez porozumění principům jejich fungování a návrhu přenést do našeho prostředí, nabízejí podnětná řešení prostorů pro formální i neformální vzdělávání.
Po prezentaci přešel Stýblo volně do diskuse s návštěvníky, ve které se hovořilo také o mobiliáři a normách, které musí splňovat. Stýblo ještě doplňoval další podrobnější informace k prezentovaným školním budovám: „I tohle se dá postavit, když se ví proč.“ Opět tak poukázal na nutnost klást si otázky po smyslu té které činnosti: „A my si musíme najít svou vlastní metodu vhodnou pro naše prostředí a naši společnost.“
