Jak se staví školy v Berlíně a v Chýni
# Anna Chvojková, architektura, Chýně, diskuse, přednáška, škola, soutěže, Tomáš Zdvihal, Učit se architekturou?, vzdělávání
Vloženo23. 12. 2023
Text Markéta Hossingerová
Přednáškový a diskusní cyklus Učit se architekturou? se zabýval otázkami navrhování nových školních budov; kromě teoretické roviny představil i praxi jejich realizace v současném českém prostředí. Do druhého dílu série přijali pozvání starostka obce Chýně Anna Chvojková, které se podařilo během deseti let ve funkci připravit projekt a realizaci již druhé nové základní školy, a architekt Tomáš Zdvihal ze sdružení CBArchitektura, který se zaměřuje na přípravu a pořádání architektonických soutěží o návrh (nejen) školních budov. Přednáška se uskutečnila 8. listopadu 2023 v sále Střední průmyslové školy stavební Plzeň na Chodském náměstí.
Tomáš Zdvihal se ve svém příspěvku věnoval především fázi přípravy stavby školy. Podle Zdvihala se v případě, že více než polovině zřizovatelů škol v ČR chybí dostatečná kvalifikace v oborech vzdělávání, jeví uspořádání architektonické soutěže o návrh jako potřebné. Vyvrátil také obvyklé mýty, které potřebu soutěží podceňují. Vycházel při tom zejména ze svých zkušeností z příprav a pořádání řady soutěží o návrh školní budovy. Upozornil nicméně i na to, že soutěž sama o sobě nezaručuje úspěch, a jako odstrašující příklad popsal vývoj záměru postavit novou školu v Uhříněvsi, kde se nové politické reprezentaci po opuštění původního projektu nepodařilo během funkčního období dovést k uskutečnění druhý, výrazně kvalitnější návrh, který vzešel ze soutěže. (Staro)nové vedení obce od smlouvy s autory návrhu odstoupilo a vrací se zpět k původnímu projektu. „Možná dokážeme novou školu navrhnout, ale v podstatě nejsme schopni ji postavit. A nejsme schopni jich postavit dostatek, abychom vytvořili potřebnou kapacitu v určitém čase,“ shrnul Zdvihal aktuální situaci v Česku.
Ve druhé části prezentace architekt přinesl odpověď na vyslovenou otázku: „Jak to dělají jinde?“ Představil příklad strategie řešení obdobného problému nedostatku školských staveb ze sousedního Německa, konkrétně z Berlína. Tam si dali za cíl postavit za deset let 60 nových školních budov. Řešení nalezli v návrhu modulové klastrové školy, kterou lze zopakovat v různých variantách pro různé pozemky. Podle Zdvihala se ukázalo, že „finanční náklady taková typizace nesníží, ale významně ušetří čas“.
Starostka Anna Chvojková, která ve své funkci působí více než dekádu, představila rychle se rozrůstající obec Chýně, která se nachází v bezprostřední blízkosti Prahy. Na dynamický rozvoj lokality bylo potřeba reagovat zřízením chybějících komunitních, společenských a vzdělávacích center. „Když vám po ulici běhá 180 dětí, o kterých víte, že je musíte umístit do školy, a tu nemáte, tak se vám nespí lehce,“ zmínila Chvojková, které se ovšem podařilo uskutečnit ojedinělý příklad dobré praxe. V současnosti řeší místní situaci stavbou již druhé nové školní budovy. Oba projekty vzešly z architektonické soutěže a první škola se již několik let těší oblibě místních dětí i rodičů.
Anna Chvojková ve svém příspěvku detailně popsala průběh celého procesu z pohledu znalého zřizovatele. Hovořila o politice, o financích, o spolupráci s architekty i s pedagogy. V případě druhého projektu se jedná o svazkovou školu se sousední obcí Hostivice. Po zkušenostech, které získala, starostka shrnula doporučení pro úspěšnou realizaci: „Kvalitní zadání projektu, tým odborníků a lidí, na které se můžete spolehnout, včetně advokáta nebo kvalifikovaného dozoru na stavbě.“ Neváhala se přitom kriticky vyjádřit k organizaci a nastavení státního aparátu.
V následné diskusi se objevila otázka relevance srovnání malé rozvíjející se obce se situací velkého města. Došlo i na teze z oblasti celostátní organizace vzdělávání i filosofie konkrétní školy. V debatě nicméně zazněla i otázka budoucího směřování a kritika jednotlivých příkladů i celkového nastavení vzdělávání. Proto je Anna Chvojková přesvědčená, že „s lidmi je potřeba mluvit a vzdělávat je“.
