Kdo občas prochází pod klenbou kaštanů v Kopeckého sadech nemůže minout směs tónů linoucích se z otevřených oken plzeňské konzervatoře. Občas tak může člověk kolem protančit v rytmu valčíku, jindy projít za zvuků pochodového marše. Hudba mění nejen náladu, ale i veřejný prostor.
Nápadem, jak dostat hudbu do ulic, je instalace prostého přenosného dřevěného PODIA. Překvapivě ale ne pro hudebníky, ale pro ty, kteří by si na živou hudbu rádi venku zatančili. S hudbou se tak dostane do města i tanec, pohyb, radost… tedy čtyři v jednom a ještě víc.
Podium by mohlo být pro začátek umístěno právě v Kopeckého sadech, o příležitostnou hudbu by se mohla starat již zmiňovaná konzervatoř nebo ZUŠ či sami hudebníci, které by projekt oslovil. O žíznivé či hladové tanečníky a kolemjdoucí pak již stávající kavárny.