SPODNÍ PROUDY: Hlavním tématem večera o plzeňských řekách byla budoucí podoba náplavky

# architektura, drobná architektura, krajinářská architektura, náplavka, Radbuza, řeky, urbanismus

Vloženo26. 06. 2015

Text Šárka Lorencová, Monika Škublová, Petr Klíma

Ve středu 17. června 2015 se na obnovené Městské plovárně v Plzni uskutečnil poslední architektonický večer z jarního cyklu SPODNÍ PROUDY, pořádaného spolkem Pěstuj prostor. Akce s podtitulem Plzeň a její řeky volně navázala na cyklus Řeka ve městě, který probíhal na tzv. zemníku v lokalitě U Ježíška v roce 2013. Tématem jednoho z tehdejších diskusních seminářů byla současnost a budoucnost plzeňských řek. Diskusi o možnostech a potenciálu jejich využití – zejména Radbuzy v prostoru náplavky – jsme tentokrát vedli s technickým náměstkem primátora města Plzně Pavlem Šindelářem, zástupci iniciativy K světu Bárou Procházkovou, Evou Kubjátovou a Janem Retem a architektem z pražského Iinstitutu plánování a rozvoje Jakubem Hendrychem. Diskuse se zúčastnily i ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká a vedoucí tamního Ateliéru životního prostředí Pavlína Valentová.

Fotoreport z průběhu večera

Program večera byl zahájen stručným ohlédnutím za zmíněným seminářem Současnost a budoucnost plzeňských řek. Několik studií úprav říčních břehů a navazujících městských prostorů (včetně komplexního projektu REURIS) tehdy prezentovali Pavlína Valentová a architekti Václav Ulč, Daniel Němeček a Jakub Mareš (k světu). Z jejich příspěvků bylo zjevné, že jednou z klíčových podmínek „nového života“ plzeňských řek je zpřístupnění a revitalizace náplavky Radbuzy v centru města.

Po tomto prologu jako první vystoupil Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně, který uznal, že město plně nevyužívá potenciál říčních břehů, a představil studii podoby náplavky, jež by se mohla stát skutečností v horizontu dvou let. Možná nejdůležitější součástí návrhu bylo zpřístupnění náplavky v centru města – bod, u něhož doposud zpravidla končily další úvahy o využití travnatého břehu (s čestnou výjimkou provizorního schodiště, které již dvakrát využili organizátoři festivalu Náplavka k světu). Navrhované schodiště by mělo být zavěšeno na existující lávku pro pěší.

Na příspěvek náměstka Pavla Šindeláře navázali zástupci iniciativy k světu Bára Procházková, Eva Kubjátová a Jan Ret, kteří ve stručnosti odprezentovali nejdůležitější programové body uplynulých ročníků festivalu Náplavka k světu a vzápětí publikum seznámili s architektonickou studií využití a obnovy náplavky. Návrh vychází z analýzy dat, která sdružení nasbíralo od uživatelů řeků v posledních třech letech. Tyto údaje poskytly autorům studie kromě jiného i přehled o pohybu lidí na březích řeky a pomohly jim definovat funkční náplň i možnou podobu jednotlivých míst na náplavce. Vystupující se pak věnovali popisu možného budoucího fungování náplavky, charakteru různých částí prostoru, drobné architekuře a rovněž mobiliáři, který by měl být na náplavce k dispozici.

Třetím hostem večera byl architekt z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Jakub Hendrych, který představil komplexní koncepci rozvoje pražských říčních břehů – dokument, který definuje charakter jednotlivých břehů a specifikuje jejich využití v souladu s krajinným rázem a urbanistické struktury města. Jan Hendrych upozornil, že pro realizaci koncepce (stejně jako pro uskutečnění podobných projektů v Plzni) je nutná spolupráce všech orgánů státní správy i samosprávy a jako nešťastnou označil situaci, kdy se snahy architektů a urbanistů stanou prostředkem politického boje.

Do závěrečné diskuse se zapojily i ředitelka ÚKRMP Irena Vostracká a její kolegyně Pavlína Valentová. Spolu s ostatními hosty zodpověděly otázky týkající se mj. mobiliáře na náplavce nebo evakuačního plánu v případě povodní. Průběh debaty potvrdil, že náplavka je pro Plzeňany důležitou součástí města a že by její potenciál neměl být promarněn. Ukázalo se také, že při plánování úprav prostorů při řece je nutné vzít v potaz požadavky všech uživatelů a najít řešení vyhovující obyvatelům města, aktivitám občanských iniciativ i správním úřadům. Veřejná diskuse, do níž svým dílem přispěl i architektonický večer na plovárně, však bezpochyby bude ještě pokračovat.

——————————

Letošní jarní cyklus architektonických večerů programu Pěstuj prostor rozvíjel téma vody a architektury. Kromě témat a míst, která se objevila v otevřené výzvě Pěstuj prostor, se věnoval i aktuálnímu dění v prostoru města; představil také zkušenosti odjinud a příklady dobré praxe. Letošní cyklus připravily plzeňské architektky Šárka Lorencová a Monika Škublová ve spolupráci s architektem Petrem Klímou a dalšími členy spolku Pěstuj prostor.

Cyklus byl pořádán spolkem Pěstuj prostor za podpory Plzně 2015Ministerstva kultury ČR a města Plzně.

——————————

Po letních prázdninách se můžete těšit na další architektonické večery, které se budou konat v rámci podzimního cyklu OSY MĚSTA v níže uvedených termínech vždy od 18:30 hodin v prostoru kreativní zóny DEPO2015. Spolek Pěstuj prostor chce tímto způsobem i nadále podporovat zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města. Aktuality a podrobnější anotace programu se v průběhu srpna objeví na tomto webu.

09. 09. 2015 / OSY MĚSTA: Městský bulvár jako veřejný prostor
23. 09. 2015 / OSY MĚSTA: Klatovská třída jako páteř prosperující Plzně
07. 10. 2015 / OSY MĚSTA: Americká třída jako tepna moderní Plzně
21. 10. 2015 / OSY MĚSTA: Aktivace a transformace městských tříd