PŘESAHY ARCHITEKTURY: má smysl usilovat o kvalitu vystavěného prostředí, i když úspěch se zdá být daleko

# architektonické večery, architektura, diskuse, Hnilička, přednáška, přesahy architektury, sídelní kaše, současná architektura

Vloženo19. 05. 2017

Text Karolína Plášková, Petr Klíma

Přednáškový a diskusní cyklus, zaměřený na přesahy současné české architektury, zahájil v Café Papírna v Plzni uznávaný architekt a urbanista Pavel Hnilička vystoupením s názvem Dům jako součást sídla. S kolegy z vlastního ateliéru Hnilička pracuje na projektech různého měřítka – návrzích rodinných domů, občanských staveb, regulačních i územních plánů. Do tuzemského architektonického prostředí výrazně vstoupil v roce 2005, kdy po postgraduálním studiu u profesora Dietmara Eberle na prestižní ETH v Curychu vydal knihu Sídelní kaše, která se zařadila na seznam povinné literatury na českých školách architektury. Analýze městského i příměstského prostředí se pak věnoval i v rámci přípravy nových pražských stavebních předpisů, kterou v letech 2012–2014 vedl na půdě Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.

Fotoreport z průběhu večera

Svůj způsob uvažování a přístup k navrhování, beroucí vždy v potaz vztah měřítka stavby k měřítku obce (a naopak), Hnilička demonstroval na šesti odlišných projektech – novostavbě ve vilové kolonii, zástavbě svažitého pozemku na okraji čtvrti, projektu studentského bydlení, regulačním plánu centra obce poblíž hlavního města, územní studie na výstavbu rodinných domů na okraji malé obce na Vysočině a územní studie pro řešení městského parku v návaznosti na zástavbu.

V komentáři k novostavbě vily na pražské Hanspaulce Pavel Hnilička s potěšením podotkl, že budova dodržuje měřítko a charakter okolní zástavby tradiční vilové čtvrti natolik důsledně, že náhodní kolemjdoucí nedokáží jasně určit, zda se jedná o rekonstrukci, či novostavbu. Současnou architekturu nechal Hnilička s kolegy promluvit v kvalitních materiálech a detailech. Bytový dům v Praze-Košířích symbolizuje achitektovo oblíbené téma zahušťování města – původní rodinný dům, osazený ve svažitém pozemku, byl na přání majitelů nahrazen terasovým domem se čtyřmi byty s terasami porostlými zelení. Také tento objekt získal důstojné materiály, které umějí stárnout – pohledový beton a měděný obklad, který po deseti letech od dokončení stavby získává svoji obvyklou patinu. Projekt studentského bydlení, který zatím nebyl realizován, dotváří část městského bloku v urbánní struktuře v pražských Holešovicích. Součástí návrhu je i úprava „velkoměstsky“ širokého chodníku a výsadba stromořadí, což přispěje k vytvoření velkorysého veřejného prostoru podél živého parteru stavby.

Pro centrum obce Dobřichovice v jižním předpolí Prahy navrhl Pavel Hnilička se svým týmem regulační plán, který se snaží o vytvoření živého městského centra. Urbanistické nástroje (uliční a stavební čára, výškové limity okolních staveb, koeficient zastavěnosti atd.) definují především charakter a kvality prostorů mezi budovami. Územní studie v obci Rantířov na Vysočině byla vytvořena pro soukromého investora – majitele pozemku určeného pro zástavbu rodinnými domy. Návrh rehabilituje tradiční strukturu venkovského osídlení samostatně stojících rodinných domů se štítem orientovaným do ulice a s předzahrádkou. Takové řešení zástavby nabízí kvalitní veřejné prostory i při nízké hustotě osídlení. V rámci projektu Hniličkova kancelář navrhla i stromořadí, náves, kostel a občanskou vybavenost. Posledním prezentovaným urbanistickým projektem byla územní studie pro park Dívčí hrady v Praze, jejímž předmětem bylo především řešení hranice mezi městem a krajinou. Tato dělicí linie má být podle Hniličky zcela zřetelná. Součástí nerealizované studie byl i návrh jedinečného parku s panoramatickými výhledy a charakterem veřejných prostranství ve struktuře města.

Z projektů Hniličkova ateliéru je zřejmé, že jeho vedoucí netouží po exhibici; naopak se snaží zasahovat do území citlivě a s pokorou. Zároveň však vytrvale bojuje za kvality vystavěného prostředí. To potvrdil i v závěrečné diskusi, jejímž předmětem byla i tvorba nových Pražských stavebních předpisů. Odpovídající podobu těchto pravidel Praha již nutně potřebovala, aby se mohla rozvíjet v moderní (nikoli modernistickou) metropoli. Přestože se z dosavadních Hniličkových projektů jednalo o úkol možná nejtěžší – a to především co do společenských, politických a dalších souvislostí –, nakonec se mírně upravenou verzi předpisů podařilo prosadit. Pavel Hnilička proto zakončil svoji přednášku povzbudivě: o kvalitu vystavěného prostředí má význam usilovat i v případě, že se úspěch zdá být daleko.

——————————

Jarní cyklus přednášek a diskusí spolku Pěstuj prostor je věnován současné české architektuře a jejím přesahům. Sérii připravují plzeňští architekti Petr Klíma a Šárka Lorencová ve spolupráci s dalšími členy spolku a za podpory města PlzněMinisterstva kultury ČR a Nadace české architektury. Další díl se uskuteční ve středu 24. 5. 2017 od 18:30 hod. v Café Papírna v Plzni. S přednáškou nazvanou Ad triangulum – výzkum a experiment v architektuře vystoupí architekt, urbanista a teoretik Petr Hájek.