POST—INDUSTRIÁL: průmysl na obou březích Radbuzy je postupně nahrazován kulturou, kreativitou a inovacemi

# architektura, den architektury, den architektury 2016, DEPO2015, filmová projekce, industriál, industriální architektura, komentované prohlídky, Papírna, Plzeňský Prazdroj, workshop pro děti

Vloženo28. 09. 2016

Text Kateřina Cibulková, Petr Klíma

Středa s datem 21. září 2016 otevřela podzimní cyklus přednášek a diskusí, který se plně soustředí na průmyslovou architekturu a její proměny. První večer s podtitulem Po proudu Radbuzy se těšil z hojné účasti diváků i vysokého počtu přednášejících. Celkem pět hostů představilo rozdílné pohledy na plzeňské areály DEPO2015 a Papírny. Území vysloužilých industriálních komplexů v posledních letech naplňují aktivity z různých oblastí kultury, umění, designu a společenského života. Přerod areálů však kromě četných úspěchů doprovázejí i dílčí problémy. To bylo patrné i z prezentací několika účinkujících.

Fotoreport z průběhu večera

Karel Zoch z pozice referenta Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně objasnil důvody ochrany papírenského areálu, který zahrnuje jak objekty vystavěné v intencích romantického historismu, tak příklady kvalitní funkcionalistické architektury reprezentované především expedičním skladem papíru a navazujícím propojovacím můstkem. Vedle architektury přidávají komplexu na významu také technické úspěchy. Právě zdejší interiéry byly jako první osvětleny obloukovou lampou Františka Křižíka. Vývoj této pokrokové technologie finančně podporoval tehdejší ředitel továrny Ludwig Gabriel Piette–Rivage. Mezi neradostné momenty z historie širšího areálu se řadí nedávná demolice historizující vily Piettů, realizované dle návrhu Moritze Hinträgera. V tomto případě majitel předešel pokus o prohlášení budovy památkou.

S příchodem druhého hosta se pozornost návštěvníků dočasně přesměrovala od Papírny ke kreativní zóně DEPO2015. Právě o její minulosti, přítomnosti i budoucnosti promluvil Jiří Suchánek, ředitel společnosti Plzeň 2015, která někdejší dopravní depo provozuje. Ve své prezentaci upozornil na to, že za proměnou depa v prostor kreativity a kultury stojí krach záměru transformovat bývalý pivovar Světovar na hlavní dějiště projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. Nebýt fatálních komplikací na Světovaru, DEPO2015 by se jistě nestalo jedním z klíčových bodů na kulturní mapě města. K tomu přispěly i menší, nicméně pohotové a důvtipné úpravy provedené podle návrhu zástupců mobilní architektonické kanceláře MAK. Dnešní DEPO2015 patří zejména mladým designérům, umělcům, podnikatelům a tvůrčím lidem vůbec, kteří mohou najít útočiště v coworkingu či v otevřených dílnách Makerspace.

Jako třetí se ujal slova Jaroslav Jiřička, předseda představenstva společnosti KRPA Investment, jež vlastní soubor budov bývalé plzeňské papírny. Ostře se vymezil vůči  příspěvku Karla Zocha, resp. údajně diskriminačnímu přístupu zdejší památkové péče. Trnem v oku mu byla především památková ochrana funkcionalistického expedičního skladu. Urbanisticko-architektonická studie revitalizace areálu, v němž by nově vznikl mj. soubor bytových domů, totiž status objektu nerespektuje a na místo objektu situuje vyústění nové páteřní komunikace, která by obsluhovala celé území. Podle Jiřičky jde o jediné řešení, které vyhovuje požadavkům na individuální automobilovou dopravu. S tím v následné diskusi nesouhlasil Karel Zoch a argumentoval alternativní dopravní studií, která prokázala možnost sklad zachovat. Podle Jaroslava Jiřičky vedly omezené možnosti nakládání s areálem k výstavbě kontroverzní budovy domova seniorů Anavita na jeho samotné hraně – při pravém břehu Radbuzy naproti objektu někdejší třídírny, fungujícímu dnes jako kulturní centrum s kavárnou a častými hudebními produkcemi. Po urbanistické i architektonické stránce nešťastná realizace zakrývající jedinečnou scenérii industriálního areálu při pohledu od řeky podle majitele znamenala jedinou možnost komerčního zužitkování pozemku.

Další pohled na dění v areálu papírny nabídl Jaroslav Bláha, předseda občanského sdružení Pap–rna, které založilo a provozuje zmíněné kulturní centrum Papírna. Prostor kavárny i hala nad ní hostí především hudební a taneční akce, výjimkou ovšem nejsou ani diskuse, filmové projekce nebo populární festivaly jídla. Jaroslav Bláha upozornil, že kulturní centrum za nájem prostoru majiteli platí, a je tedy nuceno si na sebe vydělávat. Popisoval také okolnosti geneze projektu domova seniorů, proti němuž sám bojoval a pokoušel se pro něj vyjednat jiné umístění. V této snaze nakonec neuspěl, a tak se dějiště častých koncertů učí soužití se zařízením, které má zaručovat klidné stáří. Jak Bláha podotkl, tato koexistence přináší jen výjimečně negativní zkušenosti a v některých případech dochází k cenným mezigeneračním kontaktům.

Jako poslední se ke slovu dostala Irena Langová, architektka z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, která promluvila o plánovaných přeměnách plzeňských industriálních objektů. Nejvíce pozornosti věnovala oblasti při ulici Cukrovarská, jejíž součástí byl historicky i komplex dopravního depa – dnešní DEPO2015. Jižní část nynější kreativní zóny by v budoucnu měla doplnit polyfunkční výstavba s bydlením, případně s kancelářemi a službami. Urbanistické řešení s tradičně pojatou městskou strukturou zpracovalo pražské studio D3A. Irena Langová představila historii promýšlení podoby území od roku 2005, kdy bylo řešení této oblasti předmětem mezinárodní soutěže Europan 8. Architektka ve svém příspěvku také vztáhla plzeňské průmyslové dědictví k novému územnímu plánu a připravovanému strategickému plánu a zmínila i zdařilé příklady transformace industriálních areálů v zahraničí.

Vzhledem k pokročilé hodině, do níž se první večer s industriální architekturou protáhl, byla závěrečná diskuse poměrně krátká. Živá debata se nicméně odehrála již po vystoupení Jaroslava Jiřičky, kterému kvůli jeho dřívějšímu odjezdu diváci pokládali své dotazy bezprostředně po prezentaci. Jeho zásadní nesouhlas se stanoviskem památkářů a s tím související omezená možnost dialogu naznačila, jak komplikované někdy může být hledání vhodného řešení při oživování a konverzi průmyslových areálů. Ačkoli k nalezení konsenzu v průběhu večera nedošlo, nezbývá než doufat, že se to podaří v blízké budoucnosti.

Druhá přednáška a diskuse z cyklu POST—INDUSTRIÁL s názvem Škodovy závody stále živé se bude konat ve středu 5. 10. 2016 od 18:30 hod. v prostoru Techmania Science Center v Plzni.

——————————

Letošní cyklus architektonických přednášek a diskusí spolku Pěstuj prostor je věnován současné architektuře. Sérii připravili plzeňští architekti Petr Klíma a Šárka Lorencová ve spolupráci s dalšími členy spolku Pěstuj prostor. Cyklus je pořádán spolkem Pěstuj prostor za podpory města Plzně a Ministerstva kultury ČR.