PO SAMETU: jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov?

# Adéla Gjuričová, architektonické večery, architektura, architektura bankovního socialismu, chrámy peněz, Jana Pavlová, Plzeň, po sametu, postmoderní architektura, přednáška, sametová revoluce, transformace

Vloženo11. 11. 2019

Text Petr Klíma

Postmoderna_foto Hynek Alt

Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici. Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v něm soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.

Datum: 4. 12. 2019
Čas: 18:00 hod.
Místo: budova České spořitelny, Divadelní 3a, Plzeň

————————

Událost na Facebooku

————————

Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti.

Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů.

Vstupné na akci činí 50,- Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz či GoOut.cz.

————————

PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D.
Působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Věnuje se politickým a sociálním dějinám v období pozdního socialismu, revoluce 1989 a postkomunistické transformace. Zaměřuje se na dějiny československého parlamentarismu a rovněž psychiatrii za socialismu. V současnosti vede český tým evropského projektu JPICH “European History Reloaded“, jenž se zabývá historickými narativy v současné audiovizuální kultuře. Je autorkou řady odborných článků a spoluautorkou a editorkou knih, například Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 či Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu (1980–1995). Nejvýznamnější je její monografie s Tomášem Zahradníčkem Návrat parlamentu: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1992.

Mgr. Jana Pavlová
Absolventka dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ve své práci se zaměřuje převážně na postmoderní architektonický diskurz. Je spoluautorkou dokumentu a autorkou knižního projektu Chrámy peněz. Česká postmoderní architektura bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. století a výstavního projektu KLASIK. Obraz průměrného rodinného domu 1989–2015. V letech 2018–2019 působila jako členka kurátorského týmu Galerie VI PER.

————————

Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.

————————

Foto: Karel Salát – Stanislav Toman – Jiří Žák (A. I. P. Plzeň), budova plzeňské pobočky České národní banky (interiér), 1992–1995, foto: Hynek Alt, nedatováno.