PO SAMETU: cyklus o architektuře a urbanismu Plzně „na konci dějin“ zahájí díl o plánování a transformaci města po roce 1989

# architektonické večery, architektura, Luděk Sýkora, Milan Svoboda, plánování města, Plzeň, po sametu, postsocialistické město, přednáška, transformace města, urbanismus, územní plán

Vloženo16. 10. 2019

Text Petr Klíma

Na nedávno uskutečněný program plzeňské části 9. ročníku festivalu Den architektury s podtitulem Po Sametu aneb Plzeň „na konci dějin“ tradičně navazuje přednášková série, která vytyčené téma – v tomto případě proměny architekonického, urbanistického i společenského diskurzu nejen v Plzni v období krátce před rokem 1989 a po něm – dále sleduje a rozvíjí. První část cyklu, během níž se svými příspěvky vystoupí urbanista a krajinářský architekt Milan Svoboda a sociální geograf Luděk Sýkora, se odehraje ve čtvrtek 24. října 2019 od 18 hodin na půdě Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

Datum: 24. 10. 2019
Čas: 18:00 hod.
Místo: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Smetanovy sady 2, Plzeň

————————

Událost na Facebooku

————————

Milan Svoboda, spoluautor územního plánu Plzně z roku 1992 a někdejší ředitel zdejšího Útvaru koncepce a rozvoje, v příspěvku nazvaném Plánování měst(a) po roce 1989 přiblíží východiska městského plánování v devadesátých letech minulého století. V roce 1992, v době charakterizované volností, kreativitou a také naivitou, byly zahájeny práce na novém územním plánu města Plzně. Podle Milana Svobody byla příprava dokumentu vedena snahou zbavit se diktátu modernismu v socialistické, resp. československé podobě, aniž by vlastně bylo jasné, jakým způsobem to udělat. Důsledné změně v plánování měst(a) tehdy bránila řada vnějších i vnitřních faktorů, které se naplno projevily až s postupem času. Jedním z nich byla minimální představa urbanistů o síle vlivu soukromého sektoru a ekonomických hráčů uplatňujících své zájmy i prostřednictvím politické reprezentace. Druhým byl stavební zákon z roku 1976 definující metodu územního plánování formou využití pozemků, což je podle Svobody stigma minulosti, kterého jsme se nezbavili dosud.

Profesor Luděk Sýkora v přednášce s titulem Druhé kolo urbánních transformací kriticky zhodnotí tři desetiletí postsocialistických městských transformací a poukáže na jejich úspěchy i problémy. Připomene tezi německo-britského sociologa, politologa a filosofa Ralfa Dahrendorfa, který v roce 1990 zdůraznil, že k vytvoření stabilní a dobře fungující společnosti v bývalých socialistických zemích bude zapotřebí alespoň šedesát let. Jsme tudíž teprve v poločase transformace. Ve svém příspěvku Luděk Sýkora rovněž představí výzvy současnosti a alternativní perspektivy městského rozvoje.

Vstupné na akci činí 50,- Kč, vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz či GoOut.cz.

Další díl cyklu Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uskuteční ve středu 6. listopadu 2019 od 18 hodin v někdejším bytu Willyho a Gertrudy Krausových, jednom z tzv. Loosových interiérů. S přednáškami věnovanými sídlištím a životu na nich vystoupí historička architektury Michaela Janečková a antropolog Michal Lehečka.

————————

RNDr. Milan Svoboda
Vystudoval ekologii a ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu se věnoval plánování krajiny, krajinářské architektuře, územnímu plánování a strategickému plánování. V letech 1992–2007 působil v Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který od roku 2001 řídil. Zkušenosti z řízení městské organizace zúročil při vedení týmu Plzeň 2015 v době kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015 a při ustavení společnosti Plzeň 2015. Je autorem a spoluautorem řady urbanistických a územně plánovacích dokumentů a projektů krajinářské architektury. Spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT v Praze, je konzultantem výzkumného úkolu „Metodika zadávání územních plánů“. Publikoval řadu příspěvků v oblasti územního plánování a územního rozvoje.

prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D.
Působí jako profesor na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se proměnami postsocialistických měst a jejich prostorové struktury a sídelního systému s důrazem na metropolitní oblasti. Zaměřuje se zejména na procesy suburbanizace a rezidenční segregace a na jejich rizikové důsledky pro společnost.

————————

Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.

————————

Zdroj: Milan Svoboda, Česká komora architektů, https://www.cka.cz/cs/cka/lide-v-cka/pracovni-skupiny/ps-souteze/svoboda-milan, vyhledáno 15. 9. 2019.

Foto: Plzeň, Borská pole, nedatováno. Foto: Archiv Milana Svobody.