Podzimní přednáškový cyklus pokračuje debatou o přítomnosti a budoucnosti poválečné architektury
# architektonické večery, architektura, budoucnost, diskuze, Hotel Intercontinental Praha, Hutní projekt Plzeň, Jan Schindler, Karel Zoch, Marek Tichý, Martin Zaiček, Plzeň poválečná, přednáška, rekonstrukce
Vloženo23. 11. 2022
Text Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Třetí část aktuální přednáškové a diskuzní série se uskuteční ve středu 30. listopadu od 18:00 v sále SPŠ dopravní v Plzni na Karlovarské třídě. Po dvou „monografických“ přednáškách se další díl cyklu, který tematizuje architekturu z let 1948 až 1989 v Plzni i mimo ni, odehraje jako debata o osudu poválečné architektury u nás.
Datum: 30. 11. 2022
Čas: 18:00 hod.
Místo: SPŠ dopravní v Plzni, Karlovarská 99, Plzeň
——–
Událost na Facebooku
——–
V úvodu představí své zkušenosti a poznatky z řady adaptací výjimečných objektů architekti Marek Tichý (TaK Architects) a Jan Schindler (Schindler Seko Architects). Marek Tichý, který je autorem oceňovaných rekonstrukcí Volmanovy vily v Čelákovicích či pražských Elektrických podniků, se ve své prezentaci zaměří zejména na budovu pražského hotelového komplexu Intercontinental, který byl v době svého vzniku na konci šedesátých let minulého století jedním z „pilotních projektů“ československé architektury, výstavní skříní dobového řemesla a kultury. Po padesáti letech se však ocitl na sklonku životnosti a bylo nutné přistoupit k jeho obnově. V rámci projektu Staroměstská brána dochází nejen k rekonstrukci hotelu, ale také k jeho dostavbě a urbánní proměně jeho okolí s cílem navrátit místu pobytovou hodnotu a atraktivitu veřejného prostoru.
Svým příspěvkem následně naváže Jan Schindler, jehož ateliér stojí za návrhem konverze Zengerovy transformační stanice v Praze na galerijní prostory Kunsthalle Praha. Projekt Jana Schindlera, Ludvíka Seka a Zuzany Drahotové před několika týdny získal hlavní cenu Grand Prix Architektů pro rok 2022.
„Jan Schindler však bude hovořit především o rekonstrukci jedné z dominant Plzně – budovy někdejšího sídla Hutního projektu Plzeň z konce šedesátých let,“ uvádí dramaturg série Petr Klíma z pořádajícího spolku. Ta byla v době zahájení rekonstrukce v roce 2002 již téměř prázdná a ve velmi špatném technickém a provozním stavu. Cílem projektu BCB v Plzni byla transformace stavby na technologicky moderní a flexibilní pronajímatelné kanceláře. Pozornost architekti věnovali i lepšímu napojení parteru budovy na okolní městský prostor.
Do následující debaty se zapojí i Martin Zaiček (Slovenská komora architektov a Spoločnosť Jaromíra Krejcara) a vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch. Společně budou diskutovat o možnostech dalšího využití poválečných staveb v přítomnosti i budoucnosti; o tom, jak je možné tyto stavby dobře adaptovat pro novou funkci a potřeby současnosti a jak na tyto záměry nahlíží památková péče.
Vstupné na akci činí 50 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.
——–
Závěrečný díl cyklu Plzeň poválečná, jehož konání umožnila podpora města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace české architektury, se uskuteční 16. prosince 2022 od 17:30 hodin v budově bývalé Krajské politické školy, dnešním Šafránkově pavilonu LF UK (Alej Svobody 703) v Plzni. Pozvání přijal Vladimir 518, editor velkolepé dvousvazkové publikace Architektura 58–89, která dokumentuje domácí architektonickou scénu uvedeného období.
——–
Ing. arch. Marek Tichý je architekt a vysokoškolský pedagog; působí na Fakultě architektury ČVUT Praha. V roce 2002 založil a dodnes vede vlastní architektonickou kancelář TaK, která se dlouhodobě věnuje kontextu současné a historické architektury. Hledání autentického architektonického výrazu, rovnováhy mezi památkovou ochranou, požadavkem na soudobou a funkční stavbu prezentuje nejen prostřednictvím vlastní tvorby, ale i na profilových výstavách, přednáškách a v publikacích.
Ing. arch. Jan Schindler po studiu na FA ČVUT v Praze spolupracoval s několika architektonickými kancelářemi v Berlíně. Od roku 1995 je členem německé komory architektů (Architektenkammer Berlin), o tři roky později získal členství i v České komoře architektů. V roce 1997 spoluzakládal ateliér 4a architekti, roku 2012 založil se svým dlouholetým kolegou ateliér Schindler Seko architekti. Vede ateliér architektonického navrhování na ARCHIP – Architectural Institute in Prague.
Mgr. art. Martin Zaiček je architekt a kulturní profesionál. Věnuje se výzkumu a propagaci architektonického dědictví 20. století. Člen DOCOMOMO International, člen občanského sdružení Archimera, člen umělecké skupiny Opustená (re)kreácia, jejímž prostřednictvím se zasazuje o záchranu chátrajícího díla Jaromíra Krejcara a jeho léčebného domu Machnáč z roku 1932 v Trenčianskych Teplicích. Je autorem série knižních průvodců C20 po architektuře slovenských měst a gruzínskeho lázeňského města Tskaltubo. Jeho poslední publikací je kniha věnovaná moderním fontánám v Bratislavě. Působí na Úřadě Slovenské komory architektů, kde se věnuje tvorbě architektonických politik a rozšiřování témat z oblasti architektury do sféry veřejné správy.
Ing. Karel Zoch je architekt a památkář, dlouhodobě působí na Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně, od roku 2019 jako jeho vedoucí. Více než 10 let se věnuje výzkumu, popularizaci a zpřístupňování plzeňského díla Adolfa Loose a jeho spolupracovníků. Vyučuje na Univerzitě třetího věku Západočeské univerzity v Plzni.
——–
Ilustrační obrázek: František Kozák – Vladimír Belšán – Jaroslava Gloserová – Jan Zikmund – Josef Kylián, administrativní a provozní budova Hutního projektu v Plzni, závěr 60. let 20. století, repro: Architektura ČSR