OTTA: Participace v architektuře

# architektura, současná architektura, urbanismus, veřejný prostor, zapojení veřejnosti

Vloženo22. 04. 2016

Text Správce systému

6. dubna 2016 se v prostorách kreativní zóny DEPO 2015 v Plzni za podpory spolku Pěstuj prostor uskutečnila další debata z cyklu Otevřeného think tanku architektů (OTTA) České komory architektů, tentokrát na téma Participace v architektuře. Setkání navázalo na diskusi uskutečněnou rovněž v Plzni před dvěma lety v rámci projektu Plzeň 2015. Debaty se zúčastnili jak odborníci na participaci, tak architekti, zástupci samospráv či neziskových organizací. Debatu moderovali architekt a garant platformy OTTA Petr Lešek (ČKA) a architekt Petr Klíma (Pěstuj prostor). Diskusi předcházely také tři vstupy odborníků zabývajících se participací. Petr Návrat, náměstek ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy pro participaci a projektové řízení, představil Manuál participace a výhody z participace plynoucí (včetně kvalitního zadání pro práci architektů), Marek Sivák z Pěstuj prostor ukázal škálu pomocných nástrojů pro zapojování veřejnosti a výběr vhodného procesu a Petr Klápště z Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT v Praze jmenoval nejčastější chyby při participativním procesu.
 

Diskusi zahájil Petr Klíma z Pěstuj prostor, který zrekapituloval minulé setkání s názvem Aktivismus a participace v architektuře, jež proběhlo 19. listopadu 2013 v Plzni. Diskuse se tehdy zúčastnili například historik architektury a člen hnutí Za krásnou Olomouc Jakub Potůček, Miroslav Vodák z CBArchitektura či Martin Krsek z Ústí-Aussig.net. Nechyběli ani Jolana Říhová z Nadace Proměny, Marek Sivák z Pěstuj prostor a Petr Klápště, kteří se debaty zúčastnili i v letošním roce.

Zápis z tehdejšího setkání a odkaz na video z debaty naleznete na webu ČKA a webu Pěstuj prostor.

Petr Lešek připomněl témata České komory architektů, která s participací přímo souvisejí: architektonické soutěže, městský architekt jako možný iniciátor participativního procesu či Komorou vydané texty Architektura pro komunální politiku a Architektura pro venkov, které se zapojením veřejnosti rovněž zabývají. Dále upozornil na to, že komunikace mezi architekty, participátory a politiky hraje zcela klíčovou roli. Česká komora architektů by přitom měla sehrávat jak roli odborného garanta, tak instituce, která všechny propojuje.

 

S participací může pomoci i manuál

Petr Návrat představil Manuál participace, který vydal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Účastníky setkání seznámil s případovým scénářem a jednotlivými fázemi postupu participace při tvorbě veřejného prostoru. Pro úvodní vhled do problematiky je žádoucí analýza současného stavu, která zahrnuje základní výzkum historie a kontextu dané lokality či dopravy v daném místě, získání podkladů či záměrů státní správy a samosprávy. V tuto chvíli je rovněž žádoucí zjistit hodnocení a potřeby uživatelů. „V této fázi je potřeba získat podporu pro konkrétní projekt u politické reprezentace a souvisejících orgánů a až následně jej prezentovat veřejnosti,“ dodal Petr Návrat.

Prostředky, jakými lze získat zpětnou odezvu od veřejnosti, mohou být například pocitová mapa, komentovaná vycházka či cyklovyjížďka, dále pak diskuse formou kulatého stolu nebo šetření dotazníkem. Ten by přitom neměl mít obecně platný charakter, ale měl by se přizpůsobovat každému řešenému úkolu. IPR tímto způsobem postupoval např. při koncepci Vinohradské ulice, kde se sešlo celkem 2 500 podnětů veřejnosti, či koncepci Bělohorské ulice, kde dotazník vyplnilo zhruba 600 respondentů. Další fází je konzultace návrhu studie s veřejností. V tomto případě Institut například používá webovou aplikaci, která ukazuje, jak studie zareagovala na první fázi a první podněty od veřejnosti.

Petr Návrat rovněž demonstroval, že zapojení veřejnosti je důležitou zpětnou vaznou nejen pro město, ale i pro architekty. Ti tak získají kvalitní informace pro zadání. Na spolupráci s veřejností si mohou ověřit, zda jejich návrh funguje, seznámit se s potřebami různých zájmových skupin apod. Potřeby veřejnosti se dají zároveň využít jako podpůrný argument při zadávání projektu, neboť politická reprezentace na ně velmi dobře reaguje. Při konzultacích návrhu IPR zároveň předkládá vypořádání komentářů veřejnosti k návrhu. Manuál také obsahuje několik modelových otázek, jakými lze diskusi s veřejností zahájit a rozvést.

Manuál participace IPR je dostupný na webových stránkách Institutu.

 

Další formy participace

Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor ve své prezentaci ukázal, že participaci lze využít nejen „jednorázově“ při přípravě rozsáhlejších proměn veřejných prostor, ale že veřejnost lze zapojovat do projektů různého rozsahu v mnoha fázích. V úvodu svého příspěvku zmínil, že je důležité najít kompromis mezi tím, co je „potřebné“ (určují odborníci – architekti, urbanisté, sociologové apod.) a tím, co je „žádoucí“ (určuje veřejnost – obyvatelé, firmy, zájmové a profesní skupiny). V některých případech odborníci mohou být schopni občanům nabídnout to, co oni sami zatím nepožadují, ale pokud je jim to nabídnuto, zjistí (někdy i po určitě době), že jsou pro ně tyto návrhy přínosné.

Témata, která jsou veřejností žádaná, je možné zjišťovat například prostřednictvím otevřených výzev. Spolek Pěstuj prostor každoročně organizuje Otevřenou výzvu Pěstuj prostor, ve které občané podávají podněty na drobné změny ve veřejném prostoru, z nichž následně odborná porota vybírá ty nejvhodnější k realizaci. Marek Sivák také popsal další způsob, jak mohou občané ovlivňovat podobu měst – tzv. „participativní rozpočet“. Ten umožňuje občanům navrhovat a následně hlasovat o nejlepším využití určité části rozpočtu obce.

Požadavek na drobnou změnu ve veřejném prostoru často indikuje potřebu rozsáhlejších úprav, k jejichž realizaci může dopomoci právě iniciativní komunitní projekt. Na úpravách by měla v ideálním případě spolupracovat místní komunita, odborníci a příslušné úřady.

Etapy této proměny Marek Sivák shrnul takto:

  1. iniciační proměna (komunita)
  2. inspirační škála (úřad + komunita)
  3. větší zásah (komunita + úřad)
  4. podrobné plánování (úřad + komunita)
  5. kompletní proměna – vč. arch. soutěže, projektu apod. (úřad (+ komunita)
  6. sousedská správa (úřad + komunita)

Do iniciační proměny je přitom zpravidla zapojena pouze místní komunita, jedná se o drobné úpravy svépomocí, jako například úklid dané lokality apod. Inspirační škálou může být např. uspořádání studentského workshopu a získávání škály variantních názorů možných přístupů k řešení dané problematiky, které poslouží jako podklad pro další fáze participačního projektu. Sousedská správa není zatím v České republice příliš využívána, může znamenat například zřízení funkce komunitního koordinátora, který usnadňuje komunikaci mezi místními občany a úřady a pomáhá organizovat komunitně-kulturní akce.

„Důležité je, aby místo v průběhu fyzické proměny i po jejím skončení bylo oživeno prostřednictvím komunitních a kulturních akcí, bez toho by revitalizace daného místa často postrádala smysl,“ vysvětlil Marek Sivák.

V závěru shrnul nejdůležitější předpoklady úspěchu proměny veřejného prostoru:

  • OVĚŘIT (zda je proměna potřebná – veřejnost, odborníci, správce)
  • OŽIVIT (akcemi i podporou „běžného“ života)
  • ZAPOJIT (co nejvíce subjektů a lidí)
  • UCHOVAT (garantem udržitelnosti jsou úřad i komunita, výhodné je kontinuální zapojení alespoň 1 nezávislého subjektu od začátku do konce projektu)

 Více o aktivitách spolku Pěstuj prostor na pestujprostor.plzne.cz.

 

Facilitátor: prostředník mezi veřejností a odborníky

Petr Klápště z Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT v Praze při své prezentaci uvedl, že se transparentnost a participace stávají velmi módními pojmy. Většina projektů dnes nějakým způsobem podléhá tlaku veřejnosti. Většina participačních procesů je nicméně špatně nastavena. Z pohledu Petra Klápštěho je proto lepší se o participaci vůbec nepokusit, než ji provést špatně. Mezi nejčastější chyby přitom patří, že je participace veřejností i samosprávami mnohdy vnímána jako přímá demokracie. „To, čeho bychom se měli vyvarovat, je anarchistické projektování bez odborníků,“ doplnil Petr Klápště.

Dalším problémem může být záměna rolí jednotlivých účastníků participativního procesu, kdy např. architekti říkají lidem, jak mají žít, místo aby se snažili jejich potřeby pochopit. Veřejnost má na druhé straně zase tendenci navrhovat řešení a výsledkem je, že zde již není žádné místo pro odborníky. Podstatné je i správné načasování. Naplánovat první debatu s veřejností až ve chvíli, kdy je projekt hotový, je zcela zcestné. Architekt jako podklad pro svoji práci potřebuje zadání, jež se opírá o informace od uživatelů, které musí získat na začátku celého projektu. Znakem špatně nastaveného procesu je i to, když samosprávy nechají veřejnost rozhodovat o nepodstatných detailech. Ta má pak pocit, že její účast byla zneužita. Častou chybou na straně architektů rovněž bývají příliš odborné prezentace, které jsou pro laiky špatně srozumitelné. Zde se nabízí úloha facilitátora – odborníka na participaci a prostředníka mezi všemi zainteresovanými stranami. Otázkou je, kdo by měl tuto pozici zastávat. Architektům či urbanistům mnohdy chybí zmiňovaná srozumitelnost, schopnost vést diskusi a získávat od laiků podnětné informace. Na druhé straně facilitátor potřebuje i odborné znalosti, které má právě architekt či urbanista. Petr Klápště shrnul, že hlavním úkolem facilitátora je dodat aktivitu, program pro architekty, aby se měli při své tvorbě čeho chytit.

Text Petra Klápštěho Zvládnutá participace: férový prostor uživatelům pro naplnění jejich potřeb a šanci na tvůrčí práci architektům www.cka.cz/cs/cka/tema-CKA/participace.

 

Dobrá architektura je o mezioborové spolupráci a cílené podpoře politické reprezentace

Všichni diskutující se shodli na tom, že žádoucí je i přesah z příbuzných disciplín. Zejména spolupráce se sociology, kteří se zabývají městem, může být velmi přínosná. V praxi však bohužel zatím není tato spolupráce příliš cílená či koordinovaná. Architekti by tuto formu spolupráce ocenili, avšak jak podotkla přítomná socioložka Reza Vlasáková, řada sociologů o této možnosti neví nebo ji aktivně nepodněcuje. Podle Petra Návrata by uplatnění sociologů bylo nasnadě, neboť většině českých měst chybí v této oblasti dostatečný výzkum, který může sloužit jako podklad pro zadání architektovi.

Participativní postupy Nadace Proměny Karla Komárka v diskusi jmenovala Jolana Říhová. V případě obnovy nábřeží říčky Loučné v Litomyšli byl participativní program projednáván s místními iniciativami a s Agorou Central Europe. Byla zde rovněž velká snaha zapojit základní, střední školy a další stakeholdery. Jolana Říhová potvrdila slova Marka Siváka, a sice že participace musí pokračovat i po skončení přípravné (a ideálně i konstrukční) fáze projektu. Zásadní je projekt s veřejností komunikovat průběžně, aby neměla pocit, že přípravy stagnují, a každá fáze umožňuje jinou vhodnou formu komunikace a zapojení veřejnosti. Petr Lešek doplnil, že participace by měla být spíše kontinuální proces, který je městem podporován, než jednotlivými ukončenými projekty. Vznesl dotaz, jak se zde může rozdělit role mezi neziskovky a město. Ideálně by mělo město podporovat aktivitu místních odborných neziskovek, případně přizvat odborníky na participaci a mediaci zvenčí. Garantem úspěšného naplnění projektu však zůstává město.

Pavel Janšta, bývalý místostarosta a současný opoziční zastupitel města Vodňany, potvrdil, že v případě komunálního rozvoje je největším problémem obměna zastupitelstva a nedostatečná kontinuita ve vedení obce či města. Nové vedení může zastavit projekty, které rozvrhlo minulé zastupitelstvo. Obdobnou zkušenost prezentoval i opoziční zastupitel Jakub Krejcar ze Zdib, které se aktuálně snaží vypořádat s novým územním plánem. V roce 2006 zde přitom chyběla dostatečná komunikace s vlastníky pozemků i veřejností a nyní se bohužel zdá, že se situace opakuje.

Petr Návrat vyzdvihl angažovanost obyvatel. Jednotlivé úkony samosprávy často bývají dle jeho názoru otázkou společenské poptávky. V Praze se na většině míst dokonce stává, že participace je od občanů přímo vyžadována.

Architekt Ondřej Rys z Kladna se podělil o své zkušenosti s pořádáním architektonických soutěží. Město jich v nedávné době vyhlásilo hned několik. Přestože jsou v Kladně s institutem soutěží velmi spokojeni, nedomnívají se, že je nutné každou zakázku zadávat touto formou. Ve svém týmu by však rádi uplatnili odborníka, který by jim s vypsáním výběrového řízení na veřejnou zakázku či architektonickou soutěž pomohl.

Závěrem diskuse všichni účastníci kvitovali snahu ČKA i dalších organizací o osvětu mezi zastupiteli a vyjádřili ochotu zúčastnit se podobných setkání. Další příležitost na sebe přitom nenechá dlouho čekat. Již 26. května 2016 se od 14 hodin v pražské Kanceláři ČKA (Josefská 34/2, Praha 1) uskuteční OTTA na téma Vzdělávání dětí a mládeže v architektuře.

 

O DISKUSNÍCH SETKÁNÍCH OTTA

Akce OTTA nabízejí otevřenou platformu pro debaty nad profesními a společenskými otázkami, které s profesí architekta souvisejí. Pro každé setkání je zvoleno konkrétní téma, uvedené vstupním příspěvkem, a poté následuje moderovaná diskuse. Výstupem jsou konkrétní náměty a doporučení pro směřování ČKA. Garantem platformy OTTA je architekt Petr Lešek.

 

O ČESKÉ KOMOŘE ARCHITEKTŮ

ČKA je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy, které bylo zřízeno zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKA nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR. Od ledna 2015 je Komora oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. Všechny tiskové zprávy České komory architektů naleznete na www.cka.cz v sekci PRO MÉDIA.

 

Související odkazy

Informace o Otevřeném think tanku architektů (OTTA) www.cka.cz/cs/cka/cinnost-komory/otta

Zápis OTTA Aktivismus a participace v architektuře (Plzeň, listopad 2013) tinyurl.com/jv8zwxh

 

Videa OTTA Aktivismus s participace v architektuře (Plzeň, listopad 2013) 

blok I / youtu.be/SyYrOv8vnP8

blok II / youtu.be/TVcOX5ofAck

blok III / youtu.be/B_2sLZ_ppD0

 

IPR – Manuál participace www.iprpraha.cz/manualparticipace

Petr Klápště: Zvládnutá participace: férový prostor uživatelům pro naplnění jejich potřeb a šanci na tvůrčí práci architektům www.cka.cz/cs/cka/tema-CKA/participace

Text ČKA Architektura pro komunální politiku tinyurl.com/gruhpes

Text ČKA Architektura pro venkov tinyurl.com/grrelc8

Text ČKA Městský architekt www.cka.cz/cs/pro-verejnou-spravu/mestsky-architekt

Informace k architektonickým soutěžím www.cka.cz/cs/souteze