Od Západu nefouká? Výstava ve Smetanových sadech představí současnou architekturu vznikající v Plzni
# administrativní budovy, bytové domy, interiér, městská krajina, občanská vybavenost, od západu nefouká?, plzeňská architektura, rekonstrukce, rodinné domy, současná architektura, územní studie, veřejný prostor, výstava
Vloženo28. 05. 2020
Text Petr Klíma
První červnový den letošního roku se ve veřejném prostoru Smetanových sadů před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje otevře výstava představující tvorbu předních architektek, architektů a ateliérů působících v Plzni. Spolek Pěstuj prostor tak zahájí dlouhodobý projekt Od Západu nefouká? Současná architektura v Plzni, který by měl v dalších letech pokračovat expozicí v galerijním prostoru a následně i publikací. Výstava, která se koná pod záštitou plzeňského primátora Martina Baxy, potrvá do 29. června 2020.
Datum vernisáže: 1. 6. 2020
Čas: 18:00 hod.
Místo: Smetanovy sady, Plzeň
————————
Událost na Facebooku
————————
Během uplynulého tuctu let Plzeň napsala další z polistopadových kapitol svého stavebního rozvoje. Město na mnoho budoucích let zformovaly především dopravní stavby, vznikly však i další veřejné budovy – kulturní, školské, zdravotnické a další. Upravena byla řada veřejných prostranství. Největší počet staveb však uskutečnili soukromí investoři – obytné, administrativní, komerční i sportovní objekty a soubory staveb většího i menšího měřítka. „Množství novostaveb i rekonstruovaných budov, které často přicházejí o původní tvář, vybízí ke kladení otázek po jejich architektonických kvalitách, autorství projektů i úrovni místní profesní scény vůbec. Navrhuje a staví se v Plzni dobře? Jakou úroveň mají zdejší veřejné stavby? Jak se v Plzni uplatňují místní architektky a architekti? Na tyto i další otázky se pokusí odpovědět zejména další díly projektu,“ uvádí autor výstavy z pořádajícího spolku Petr Klíma.
Cílem aktuální výstavy je poukázat na existenci kvalitních místních tvůrců, symbolicky vyzdvihnout a přiblížit jejich vybrané realizace a zároveň apelovat na veřejnost, aby usilovala o vznik architektury takových kvalit, jaké jsou společné prezentovaným dílům. „Počet vybraných staveb se odvíjí od počtu výstavních panelů. Příkladných realizací v Plzni vzniklo výrazně více, stále však ne tolik, kolik by bylo pro město této velikosti adekvátní, a ani zdaleka ne tolik, aby se jejich úroveň stala žádoucím standardem,“ upozorňuje Klíma. Kromě elementární architektonické kvality se základním kritériem pro jejich výběr stalo období jejich vzniku, ohraničené ekonomickou krizí, která na svět dopadla v roce 2008, a letošním rokem, který poznamenala epidemie koronaviru. Klíčovým společným jmenovatelem prací je pak místní příslušnost jejich autorů – ve všech případech jde o architektky a architekty působící v Plzni, ne všechny vystavené stavby jsou však zdejší. Součástí výběru proto nejsou kvalitní realizace, jejichž autory jsou mimoplzeňští architekti.
Většina vystavujících architektek a architektů stojí na vlastních nohou nebo formují samostatná studia. Ve výběru figurují rodinné i bytové domy, administrativní budovy, různé druhy občanské vybavenosti, realizace městské krajiny, územní studie, ale také přestavba, rekonstrukce či interiér. Nechybí v něm ani několik veřejných počinů. Jeden z panelů přibližuje výběr z nejdůležitějších kulturních a komunitních intervencí do veřejného prostoru, další pak na stovce realizací, jejichž fotografie pořídila vedle zástupců spolku i veřejnost, ilustruje běžnou stavební produkci. „Její architektonická úroveň je výrazně nižší než kvality vystavených realizací a zároveň zřetelně nižší, než je po třiceti letech trvání svobodného a demokratického režimu možné očekávat a potřebné vyžadovat. Prezentovaná díla však ukazují, že předpoklad i nárok na zvýšení úrovně současné plzeňské architektury je zcela namístě,“ doplňuje Petr Klíma.
Konání výstavy finančně podpořilo statutární město Plzeň, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR a městský obvod Plzeň 3.