Jak by mělo vypadat řešení dopravní tepny, která propojí části východního okruhu města Plzně?
# Daniel Soutner, den architektury, diskuse, dopravní, Jaroslav Holler, Květoslav Syrový, mestsky okruh, Petr Raška, Plzeň na kole, Ředitelství silnic a dálnic, transformace města
Vloženo02. 11. 2024
Text Markéta Hossingerová
Veřejná odborná debata o možném dopadu plánované komunikace I/20 na městský prostor, životní prostředí i kvalitu života obyvatel dotčených oblastí se konala 4. října 2024 rámci festivalu Den architektury z iniciativy spolku Plzeň na kole a péčí spolku Pěstuj prostor. Setkání v doubraveckém D–Klubu nabídlo pohledy dopravních odborníků, urbanistů i občanských iniciativ.
Dopravní projektant Květoslav Syrový zahájil diskusi připomínkou, že návrh komunikace I/20 nevznikl izolovaně. Připomenul, že problém tranzitní dopravy, která zatěžuje městské části, se objevuje dlouhodobě. Syrový upozornil na změny ve vnímání urbanismu: „Veřejný prostor vnímáme jako prostor pro lidi, ne jako dopravní koridor,“ řekl Syrový s poukazem na důležitost vyváženého městského prostředí. Problémem je, že mnohé komunikace v Plzni byly původně navrhovány čistě pro tranzit, aniž by bylo zohledněno jejich umístění ve městě.
Daniel Soutner ze spolku Plzeň na kole nabídl širší pohled na historický význam území, kde by měla komunikace vést. Podle Soutnera je údolí Úslavy územím, které bylo vždy blízko přírodním zónám Plzně, což vyvolává otázku, zda nová dopravní stavba nezhorší kvalitu okolního prostředí: „Odklon dopravy od centra není řešením, pokud nedokážeme zachovat hodnoty, které dělají z Plzně město pro lidi,“ uvedl Soutner s tím, že je důležité zachovat kontakt města s přírodními prvky.
Dalším zásadním bodem diskuse byla otázka efektivity plánovaných dopravních opatření a jejich koordinace s městskou infrastrukturou. Petr Raška, vedoucí úseku dopravy a technické infrastruktury plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje města, uvedl, že trasa I/20 by měla v budoucnu sloužit jako hlavní odklon pro tranzitní dopravu z centra a poskytovat zároveň nové možnosti pro obslužnou dopravu v širším městském obvodu. Raška zdůraznil, že v kontextu budoucí podoby města musí stavba splňovat standardy, které neomezují potenciál rozvoje městské zástavby podél Slovanské třídy. „Nová komunikace by měla zlepšit dostupnost i plynulost dopravy ve městě, čímž odlehčí stávajícím zónám zatíženým tranzitem,“ vysvětlil Raška, který rovněž uvedl, že návrh počítá s opatřeními na ochranu zeleně a krajiny.
Architekt Jaroslav Holler, ředitel odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj, poukázal na limity dosavadních opatření. Podle Hollera jsou návrhy příliš orientované na řešení dopravních kapacit, aniž by dostatečně zohledňovaly kvalitu veřejného prostoru: „Městský okruh musí nabídnout víc než jen odklon dopravy – jde o součást města, která ovlivňuje kvalitu bydlení i kvalitu života.“ Holler připomenul potřebu zahrnout do procesu všechny aspekty, od územního plánování až po krajinářské řešení, aby se komunikace stala skutečnou městskou třídou, nejen tranzitním koridorem.
Diskutující se shodli na tom, že jedním z klíčových kroků ke kvalitnímu projektu je zapojení místních obyvatel, kteří mají své specifické požadavky na kvalitu života. Květoslav Syrový upozornil, že participace veřejnosti má zásadní vliv na výsledný návrh, protože umožňuje projekt přizpůsobit očekáváním obyvatel i odborníků: „Komunikace I/20 musí být projektována jako součást veřejného prostoru, jinak bude mít negativní vliv na kvalitu života v dotčených čtvrtích.“
V závěru diskuse uvedl Petr Raška, že projekt je v dlouhodobém výhledu připraven na změny, pokud se ukáže, že původní návrh neodpovídá aktuálním požadavkům, a že jeho realizace může být podmíněna změnami v legislativě i v přístupu k plánování městských dopravních staveb. Doplnil také, že termín realizace se předpokládá v horizontu po roce 2030, což dává prostor pro diskuse a případné úpravy projektu, aby se více přiblížil potřebám města.
Účastníci debaty se na závěr shodli, že městský okruh Plzně je klíčovým prvkem dopravní infrastruktury s dalekosáhlými dopady. Dopravní stavby by neměly sloužit jen jedné funkci, ale měly by přispívat k tomu, aby se Plzeň stávala lepším místem k životu, kde je veřejný prostor více než jen zóna pro dopravu. Květoslav Syrový v té souvislosti připomněl také význam multimodální dopravy: „Můžeme využít v jedné cestě z bodu A do bodu B více než jeden dopravní prostředek. A to je něco, s čím musíme umět pracovat a motivovat k tomu.“
Diskuse nabídla mnoho pohledů na městské dopravní stavby a upozornila na důležitost transparentní komunikace mezi odborníky, městskými plánovači a občany. Mezi názory, které se v rámci diskuse objevily, zaznívaly požadavky na detailní řešení městské zeleně a cyklistických tras. Zástupci veřejnosti vyjádřili obavy, že současný návrh není dostatečně citlivý k ekologickým hodnotám a rekreačním potřebám obyvatel. Diskutovalo se rovněž o integraci cyklostezek, které by měly propojovat dotčená území města s centrem Plzně, a podpora pěší dostupnosti mezi městskými částmi.
