HYBATELÉ ARCHITEKTURY: Středočeský zázrak v Dolních Břežanech
# architektonické večery, architektura, Dolní Břežany, hybatelé architektury, přednáška, proměna obce, Rozkvět, současná architektura, veřejný prostor, Věslav Michalik
Vloženo20. 04. 2018
Text Karolína Plášková
Prvním hostem přednáškového cyklu Hybatelé architektury byl ve středu 18. dubna 2018 Věslav Michalik, starosta středočeské obce Dolní Břežany, která díky dlouhodobé snaze politiků i porozumění rezidentů platí za učebnicový příklad úspěšného rozvoje. Obyčejné vsi v suburbánním zázemí Prahy hrozilo, že se stane jednou z dalších „nocleháren“; díky strategickému plánování se však Dolní Břežany během posledních let staly jednou z nejatraktivnějších obcí v okolí, nabízející kvalitní veřejný prostor, občanskou vybavenost a infrastrukturu.
Věslav Michalik se – podobně jako mnozí další – přistěhoval do obce na konci devadesátých let. Nespokojenost s vybaveností a fungováním obce ho motivovala k aktivnímu zapojení do místní politiky. V komunálních volbách v roce 2002 byl zvolen do zastupitelstva a od roku 2004 až dodnes zde působí jako starosta. Vystudoval jadernou fyziku, působil jako vědecký pracovník Akademi věd ČR a později v několika finančních institucích. Kvůli funkci starosty však svá zaměstnání postupně opustil a obci se věnuje tělem i duší. Své zkušenosti z manažerských pozic uplatnil i ve vedení obce. Při jeho prezentaci v kreativní zóně DEPO2015 v Plzni pookřálo srdce architektů i urbanistů – proměnu i současný stav Dolních Břežan můžeme označit za ukázkové.
Před začátkem angažmá Věslava Michalika v komunální politice však takovému vývoji nic nenasvědčovalo. Do roku 2000 se v obci téměř nic nezměnilo. Nový územní plán proměnil několik hektarů zemědělské půdy v zastavitelné území (počet obyvatel obce tak mohl vzrůst z tisíce obyvatel až na šestinásobek), avšak bez jakékoliv vize rozvoje. Rychlý přírůstek obyvatel a neregulovaná zástavba spolu se zanedbávaným centrem bez občanské vybavenosti vedla k nespokojenosti všech. Starousedlíci byli nešťastní z dramatické expanze, kdy se oproti nově příchozím ocitli v menšině, a „novousedlíkům“ náležejícím zpravidla ke střední třídě neměla obec co nabídnout – za prací, vzděláním, kulturou i službami museli dojíždět do Prahy. Hlavním cílem zastupitelstva, zvoleného v roce 2002, se tak stala regulace zástavby, zajištění služeb, infrastruktury, přilákání firem a institucí s pracovními místy, revitalizace nevyužívaných ploch, zkvalitnění veřejného prostoru, propojení obce s krajinou, pěší dostupnost, budování cyklostezek či zřízení funkce obecní architektky.
V prvních letech se představitelé obce soustředili především na přípravu projektů pro grantové žádosti o prostředky z evropských fondů a na strategická opatření (například etapizaci výstavby). V obci tehdy nedocházelo k žádným viditelným změnám. Přesto se Sdružení nezávislých kandidátů ROZKVĚT, za které kandidoval i Věslav Michalik, podařilo přesvědčit voliče a pozici v zastupitelstvu obhájit. V následujícím období pak vedení obce v čele s Michalikem uspělo s žádostmi o dotace, díky kterým mohly Dolní Břežany investovat do revitalizace veřejného prostoru včetně vytvoření nového parkového náměstí, rekonstrukce radnice a školy, nového hřbitova s navazující zelení nebo nové sportovní haly.
Také přilákali několik soukromých i veřejných investorů – v obci tak vznikl pivovar nebo dvě velká vědecko-výzkumná centra zaměřená na laserové technologie. Někdejší zámeček se v současnosti přestavuje na čtyřhvězdičkový hotel. Díky těmto zařízením zde mohou fungovat i další služby – obchody, restaurace nebo kavárny. Po neshodě s developerem se obec také pustila do vlastního developerského projektu souboru rodinných domů. Pojítkem všech projektů iniciovaných obcí je kvalitní architektura, napojení stavby na okolní zástavbu a vytvoření navazujícího veřejného prostoru. V posledních letech navíc Dolní Břežany vyhlašují soutěž na umělecký objekt pro konkrétní místo ve veřejném prostoru. Dílo přitom vybírá odborná komise ve spolupráci s kurátorkou. Jak upozornil starosta Michalik, kvalitní veřejné prostředí ovlivňuje i hodnotu soukromých nemovitostí. I díky prostředkům v celkové výši přibližně 250 milionů korun, které obec od roku 2002 investovala z veřejných rozpočtů, se zvýšila cena soukromých bytů, domů a pozemků o 1–3 miliardy korun.
Obyvatelé prosperující obce jsou s jejím stavem i vedením zjevně spokojeni – sdružení ROZKVĚT vyhrálo volby již čtyřikrát po sobě. Také podle demografického výzkumu vykazují Dolní Břežany ve srovnání s okolními obcemi dvakrát větší „rezidenční stabilitu“ (lidé se odtud nechtějí stěhovat pryč). Nabídka služeb a kvalitní prostředí navíc přitahují další investory a rezidenty. Ačkoliv Dolní Břežany mohou dobře posloužit jako vzor pro další obce, je třeba připustit, že za úspěch nenesou zásluhy pouze aktivní a uvědomělí politici, ale také dobrá dopravní dostupnost hlavního města, posilující oboustranné vazby, a pozitivní souhra okolností. I díky nim Dolní Břežany v posledních letech přitáhly vzdělané mladé rodiny. V obci je tak vyšší podíl ekonomicky aktivních obyvatel a téměř nulová nezaměstnanost. Tato sociálně poměrně homogenní skupina má většinou podobné představy a očekávání; obec se tak díky tomu může vyhnout významným konfliktům, které by se promítly i do místní politiky. O tom svědčí i zmíněná čtyři po sobě jdoucí volební období, v nichž uspělo sdružení ROZKVĚT. O takové situaci si jiné obce, které se vypořádávají s ekonomicky i sociálně slabšími obyvateli, mohou nechat zdát.