Festival TUTO MĚSTO proměnil šest míst v plzeňském veřejném prostoru

# komunitní akce, TUTO MĚSTO, veřejný prostor, workshop, zapojení veřejnosti, zažít město jinak

Vloženo28. 09. 2017

Text Správce systému

Během pětidenního „maratonu“ (12. – 16. 9. 2017) zrealizovalo šest týmů architektů a krajinářů za pomocí dobrovolníků své návrhy úprav veřejného prostoru, které vznikly během jarního plánovacího workshopu. Náročnou fyzickou práci doprovodily i tematické přednášky. Celou akci zakončila série sousedských oslav propojená s celorepublikovým festivalem Zažít město jinak.

Smyslem festivalu bylo prostřednictvím viditelné celoměstské akce ukázat Plzeňanům, že mohou sami přispět k proměnám svého okolí. Festival zároveň přinesl inspiraci, jak lze společný prostor více využívat i jaká témata jsou společensky aktuální (např. vzájemné soužití / sociální vztahy ve veřejném prostoru).

Projekt vychází z letošních i dřívějších podnětů Otevřené výzvy Pěstuj prostor. Porotou (garanty projektu) bylo zvoleno 6 nejvhodnějších a nejzajímavějších podnětů, které dostalo k řešení 6 týmů odborníků (vybraných na základě portfolií zaslaných v otevřené výzvě). V březnu (24. – 26. 3. 2017) proběhl plánovací workshop, během kterého 15 architektů, krajinářů a studentů ve spolupráci s autory podnětů navrhlo netradiční řešení těchto míst.

Garanty festivalu byli sochař Kurt Gebauer, krajinářský architekt Vladimír Sitta a architekt Jiří Zábran.

Upravená místa: /aktualizováno v prosinci 2018/

Školní náměstí
Autoři podnětu: Romana Vojtíšková (2017), Martin Vršecký (2017), Marcela a Miloš Vršeckých (2013) / všichni ze ZŠ Martina Luthera
Autoři návrhu úprav: Markéta Škopková (s přispěním Kateřiny Kmecové)

Na Školním náměstí ve Skvrňanech, návsi někdejší vesnice, se z původních staveb zachovala pouze budova školy. Veřejné prostranství bylo v období komunismu necitlivě narušeno kapacitní silnicí, pod kterou vznikl podchod. Ten ale i vzhledem ke svému neutěšenému stavu nebyl před festivalem příliš využívaný. V září se proměnil v netradiční venkovní, ale přesto krytý, pobytový a herní prostor s různými typy „parkourového“ mobiliáře. Do realizace úprav se aktivně zapojili žáci ZŠ Martina Luthera i někteří z jejich učitelů. Podchod nyní slouží nejen jim a studentům dalších místních škol, ale začal přitahovat i děti a mladé lidi z okolí.

Obě strany podchodu s přilehlým veřejným prostorem propojila výrazná barevná malba, kterou prostorově doplňují betonové ‚‚muldy“ (tzv. „růžová příšera vylézající z podchodu a stahující do něj děti“).

Instalaci si okamžitě oblíbily děti ze školy i přilehlého sídliště a využívaly ji nejen po cestě do školy a po vyučování, ale i o víkendech. Po 3/4 roce se však – bez zjevného důvodu – změnil pohled úřadu na instalaci, „„muldy“ se staly pevnou překážkou v komunikaci a musely být rychle odstraněny (což vyvolalo u žáků nepochopení a zklamání). V současné chvíli podchod čeká na svou budoucnost, zda se iniciační projekt rozvine do dlouhodobějšího oživení podchodu – např. formou venkovní klubovny pro děti – nebo zda se navrátí ke své nepříliš vábné minulosti.

Chodské náměstí
Autoři podnětu: Roman Černík a studenti Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
Autoři návrhu úprav: L. P., Zuzana Končelová

Chodské náměstí je známé svým tradičním trhem, kromě nakupujících je však také cílem studentů a pedagogů Střední průmyslové školy stavební a Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, jejichž význačné budovy náměstí od počátku formují. Právě předprostor „pajdy“ v posledních letech trpěl řadou bariér (neorganizované parkování, objekty zanášející prostor a bránící jeho prostupnosti) a studenti i návštěvníci trhu ho mohli jen stěží využívat. Díky festivalu TUTO MĚSTO obě zatím nepříliš komunikující entity – fakultu a trh – propojil volný pobytový prostor, který dal pohledově vyniknout oběma rozdílným funkcím. Místo se díky hravému mobiliáři a barevné grafice stalo přátelštějším k pobývání a nyní se zde mohou potkávat studenti s kolemjdoucími a návštěvníky trhu. Podařily se i další drobné pozitivní úpravy – doplnění reklamního poutače stojanem na kola (po domluvě s vlastnickou firmou), výsadba cibulovin na blízké travnaté ploše atp. Část ubraných parkovacích kapacit byla v místě nahrazena lepší organizací stávajících objektů.

Koncepční orgány města bohužel zatím nesouhlasily s vytvořením průchodu napříč tržnicí, který by propojil předprostor fakulty s travnatou plochou. Tato úprava byla odložena do druhé fáze a část náměstí si zatím ponechává koridorový a bariérový charakter.

Z podnětu městského obvodu nakonec musely být na jaře 2018 nové objekty odstraněny, neboť chyběla vůle spolupracovat na komplexním řešení a vyvážení zájmů všech stake-holderů (vč. univerzity). V potaz byl vzat pouze úzký zájem prodejců trhu (kteří přispívají poplatkem do rozpočtu obvodu) a situace se tak vrátila k chaotickému parkování bez další využitelnosti vstupního prostranství univerzity. Iniciačním projektem se podařilo poukázat na problémy místa i labyrint místních zájmů a vztahů. Nyní je třeba počkat na vůli ke komplexnějšímu řešení, které se může od nabytých zkušeností odrazit.

Pod plzeňskými mosty
Autoři podnětu: ENVIC, občanské sdružení
Autoři návrhu úprav: Adéla Chmelová, Eliška Olšanská (s přispěním Kristýny Tomanové)

Prostory pod mosty jsou často zanedbanými, nehostinnými místy, kterým se lidé snaží vyhnout či je alespoň projít co nejrychleji. S trochou snahy se však mohou stát příjemným zákoutím, kde se dá ukrýt před deštěm nebo nerušeně rozjímat. Průchod pod mostem Milénia na levém břehu řeky Radbuzy vylepšily netradiční umělecké instalace: lustr z PET lahví (zavěšený z mostu), barevné svršky školních židlí montované na betonové piedestaly (tzn. jednoduché a dvojité lavičky) a rámy rámující graffiti na mostních pilířích v kontrastu s šedým celoplošným nátěrem okolo.
Instalace se stala o to funkčnější, že zvolené místo již nějakou dobu před festivalem přijala za své i místní skate komunita, která nyní nové objekty aktivně využívá. Za více než rok užívání si instalace (dle předpokladu) vyžádala několik servisních oprav z důvodu vandalství, jinak je však bezproblémově užívána.

Zajímavé na tomto místě je dlouhodobé tiché vyjednávání pozic mezi městem a skate komunitou, která si místo postupně neformálně upravuje, ale zároveň ho i oživuje (což může přispívat k jeho bezpečnosti).

Planina ‚‚Na Májce“ v Bukovci
Autoři podnětu: Jiří Hanousek (Náš Bukovec)
Autoři návrhu úprav Jakub Kuča, Karolína Plášková, Nikola Puchelová, projectstudio8 (Ondřej Janout)

Téměř magické místo u železniční trati Plzeň–Praha využívají Bukovečtí pro pořádání rozmanitých kulturních akcí, od stavění a kácení „májky“ až po svatby. Chybělo jim však odpovídající zázemí a tak se úkolem architektů a krajinářů stalo vytvoření praktického multifunkčního mobilního objektu. Výsledný návrh sem umisťuje dvě atypické demontovatelné prostorové konstrukce – kovové rámy ponechané k volnému rezivění, které se stávají samy o sobě uměleckým objektem rámujícím dechberoucí výhled do údolí řeky Berounky. Během akcí (po natažení plachty) poslouží jako přístřešek, provizorní stánek nebo promítací plátno, mimo akce jsou nositeli dalších doplňkových funkcí – cvičebních prvků, lavičky a informační cedule.

S postupem měsíců instalace získává patinu a díky aktivním lidem z Bukovce nachází využití během častých kulturních setkání i mimo ně.

Platforma Kollárka
Autoři podnětu: Jana Eismanová (Kollárka jinak)
Autoři návrhu úprav: placemakers.cz (Milan Brlík, Martin Špičák, Rozálie Kašparová, Kateřina Frejlachová)

Úpravu plácku u křižovatky ulic Kollárova a Kovářská iniciovala neformální skupina zdejších obyvatel „Kollárka jinak“. Ta už od minulého roku usiluje s pomocí spolku Pěstuj prostor a architektů placemakers.cz o kultivaci celé Kollárovy ulice nacházející se v bezprostřední blízkosti historického jádra Plzně. Tým „plejsmejkrů“ zde navrhl víceúčelovou dřevěnou platformu, která může posloužit i k hudebním, tanečním a dalším drobným kulturním vystoupením. Během běžných dní však funguje zejména jako místo pro setkávání a nabízí možnost posezení a odpočinku. Návrh mimo jiné prověřuje, jak je kreativním způsobem možné využít i „zbytkové plochy“ v centrálně položených ulicích s nedostatkem prostoru i zeleně, v tomto případě plochu mezi silnicí, místy pro parkování, chodníkem, lampou, reklamním poutačem, stromem, telefonní budkou a dalšími objekty ve veřejném prostoru.

Platforma byla původně navržena v jiné (kruhové – amfiteatrální) podobě na vedlejší parcele, během dlouhého projednávání návrhu ale nečekaně vyplynul na povrch souběžný záměr města na realizaci štěrkového záhonu a platforma se musela ‚přesunout“. Návrh možných budoucích úprav plácku zahrnuje i předláždění a zdvižení protínající komunikace do úrovně chodníku (ve formě rozšířeného retardéru), později i přeložku silnice.

Původně „nejlíbivější“ výstup z festivalu vyvolal diskusi na téma soužití a užívání veřejného prostoru – a jeho veřejnosti vs. privatizaci – poté, co platformu vedle běžných kolemjdoucích a studentů chodících do blízké menzy začaly užívat i podnapilí návštěvníci z okolních hospod nebo hlasité skupiny občanů jiné barvy pleti. Tato (v Kollárce již dříve existující) sociální problematika je alfou a omegou fungování veřejných prostranství i v dalších částech města a lze ji úspěšně řešit pouze koordinovaným zájmem města i obvodu se zapojením odborníků z oblasti sociologie, sociálních prací, architektury ad.

Zemník U Ježíška
Autoři podnětu: Jan Šebesta a studenti Církevního gymnázia Plzeň
Autoři návrhu úprav: Kristian Holan, Olga Lebedeva, Anna Seimlová

Zemní val na pravém břehu řeky Radbuzy poblíž kostela U Ježíška měl být pouze dočasnou skládkou zeminy při stavbě mostu Milénia. Dodnes však nebyl odstraněn a mezitím se stal přirozenou i hojně využívanou součástí rekreační oblasti u řeky. Pěstuj prostor již na zemníku působil dříve – v roce 2013 zde v rámci prvního mezinárodního workcampu v Plzni vybudoval stávající přístupové cesty a terasy. Účastníci letošního workshopu úkol pojali pietně. Provedli několik drobných úprav, které zvýraznily geometrickou kompozici zemníku a vytvořili zde dočasné landscapové instalace ze slámy a plátků kulatin.

Studenti Církevního gymnázia, kteří s nápadem na další úpravu tohoto místa přišli, zde zase během závěrečné slavnosti „Zažít TUTO MĚSTO jinak“ uspořádali vlastní jednodenní výstavu. Jejich cílem je motivovali další lidi, aby náhorní plošinu více využívali jako prostor pro setkávání, pořádání akcí či dočasné instalace.

Doprovodný program:
13. 9. / 18.00 / DEPO2015, Plzeň – Jak festival TUTO MĚSTO změní tutu Plzeň? – prezentace návrhu úprav jejich autory

14. 9. / 18.00 / Zastávka, Plzeň – Od guerilla gardeningu po sousedský aktivismus – inspirativní a vtipné přednášky zajímavých osobností

16. 9. / 17.00 / ohniska festivalu TUTO MĚSTO – Zažít TUTO MĚSTO jinak – oslava proměny 6 míst v Plzni s piknikem a kulturním programem (součást celorepublikového festivalu Zažít město jinak) 

Více fotografií na facebooku: 
TUTO MĚSTO – Festival veřejného prostoru
Zažít TUTO MĚSTO jinak

Projekt realizuje spolek Pěstuj prostor za podpory grantového programu Prazdroj lidem a Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s městem Plzní a Městskými obvody Plzeň 2 – Slovany, Plzeň 3, DEPO2015, Plzeňskými městskými dopravními podniky a firmami M.A.T. Group, IBCSD, INDUSTRIAL UPCYCLING, AZS 98, Dřevo Trust, Boels, Bayo.s, Eurovia, Euroverlag a RENGL. Projekt je součásti Landscape festivalu Plzeň 2017, záštitu mu udělila Česká komora architektů. Závěrečné sousedské akce se uskutečnily v rámci celorepublikového festivalu Zažit město jinak.