Cyklus přednášek Pěstuj prostor 2014: ZAHRADA JAKO VEŘEJNÝ PROSTOR

# veřejný prostor, zahrada, zeleň

Vloženo31. 10. 2014

Text Šárka Lorencová, Monika Škublová

Je obraz vašeho města složen převážně z budov a silnic? Máte pocit, že ve městech není dostatek zeleně a zelených rekreačních ploch? Víte, co se nachází za domy ve vnitroblocích? Chybí Vám soukromí, klid a místo pro odpočinek uprostřed městského ruchu? Listopadová přednáška z cyklu Pěstuj prostor, která se koná 13. 11. od 18.30 hodin v Domě hudby, představí téma „Zahrada jako veřejný prostor“. Téma reaguje na přání občanů, kteří chtějí více zeleně a rekreačních ploch uvnitř města. Jaké historické zahrady měla a má Plzeň a jak může rozvíjet jejich potenciál?

Hosté:
Martina Forejtová / Ateliér a05 / krajinářská architektka – autorka řady zelených vnitrobloků a parků
Lucie Tlustá / NPÚ / specialistka na památky zahradního umění
Hana Hrdličková / SVSMP / iniciátorka obnovy plzeňských zahrad a parků

Souhrnný plakát 2. části cyklu přednášek Pěstuj prostor 2014.
Pozvánka na přednášku 13. 11. 2014.

Letošní sedmá přednáška z cyklu Pěstuj prostor rozvine diskusi o vzrůstajícím fenoménu zelených vnitrobloků, o historických zahradách i o možnostech budovat v současném městě veřejně přístupné zahrady.

Prvním hostem večera je Lucie Tlustá z Národního památkového ústavu, která se specializuje na památky zahradního umění. V rámci své prezentace pohovoří o plzeňských městských zahradách v historickém kontextu, mimo jiné se podílí na přípravě publikace na toto téma

Druhým hostem je Hana Hrdličková, vedoucí oddělení urbanistické zeleně na Správě veřejného statku města Plzně. Ve své funkci iniciuje obnovu plzeňských zahrad a parků, během jejího působení se podařilo revitalizovat např. sadový okruh města, Borský park a další plzeňské parky, přispěla i k realizaci Chotkova sedátka v Lochotínském parku, které iniciovalo sdružení Maják Plzně. Hana Hrdličková bude mluvit o aktuálním stavu plzeňských městských zahrad, o koncepci rozvoje městské zeleně i o mezinárodním projektu Víkend otevřených zahrad.

Jako třetí host vystoupí krajinářská architektka Martina Forejtová z atelieru a05. Představí zkušenosti ze své dlouholeté praxe, během které navrhla např. zahrady ve vnitrobloku U Svobodárny a Alfa residence v Praze, ukáže i příklad soukromé zahrady vstupující do městského prostoru nebo „zahrady pro všechny“. Jejím mottem je, že má smysl kultivovat i malé a zdánlivě nedůležité prostory, které člověk míjí každý den, protože právě ty ho nejvíce ovlivňují.  Martina Forejtová říká: „Zahrada je místo, které je vůči okolí vymezené, za-hrazené. Je to místo, které si z nějakého důvodu střežíme a ochraňujeme ho. Není přístupná všem. Naproti tomu veřejný prostor je místem, kam mají přístup všichni, lidé se zde setkávají, komunikují, mohou se zde odehrávat i trhy, různé festivaly, společenské protesty. Veřejný prostor by proto měl být komponován tak, aby tyto společenské funkce mohl naplňovat. Je možné tyto funkce skloubit a co nám, uživatelům, může tento mixed-use přinést?“

O HISTORII ZAHRAD A ZELENĚ (NEJEN) V PLZNI

Zeleň měla v historii města Plzně vždy své významné místo. Poloha města v krajině určuje od jeho založení silnou vazbu na přírodní prostředí a promítá se také do charakteru jeho jádra. Zahrady, které sloužily jako produkční plochy, byly původně situovány zejména za hradbami, kde byl dostatečný prostor pro obdělávání a zemědělskou činnost. V souvislosti s rozvojem města a potřebou rozšíření jeho půdorysu počátkem 19. století došlo k odstranění opevnění. Vznikl tak prostor pro realizaci parkových úprav (např. okružních sadů v Plzni) reprezentativního charakteru podtrhující význam okolních budov. Realizace souvisely s dobovou potřebou vytvářet veřejná místa pro pěstování společenského života a kultury, ale také pro odpočinek či uměleckou tvorbu. Zodpovědný společenský přístup k veřejnému prostoru dal vzniknout tzv. okrašlovacím spolkům. Činností spolků se zakládaly nebo byly iniciovány (dnes historické) aleje nebo parky lokálního i celoměstského významu. Otevřenou zeleň doplňovaly menší zahrady či dvory uvnitř domovních bloků, klášterní zahrady či parkové úpravy hřbitovů.

„Zahrazené pozemky, zahrady již od pradávna sloužily nejen k pěstování ovoce a zeleniny, ale také k odpočinku a relaxaci majitelů, ale i jejich přátel a známých. Stejně jako domy odrážely tvář svého majitele, tak i zahrady byly jeho obrazem a chloubou. Zahrady vždy odrážely stav společnosti. V době válek a chudoby byly zahrady vždy uzavřené, prostým lidem nepřístupné. V době míru, klidu a dostatku majitelé otevírali zahrady u svých sídel ve významné dny a příležitosti nejen svým přátelům, ale i běžnému lidu.“ (Hana Hrdličková, SVSMP)

Městské zahrady začaly vznikat zveřejňováním, výkupem nebo darováním soukromého pozemku, který měl často královský, císařský nebo šlechtický původ. První větší průlom ve „zveřejňování“ soukromých zahrad, parků a obor proběhl v 19. století za císaře Josefa II., kdy se občanům otevřela většina šlechtických zahrad. Soukromí sponzoři začali podporovat zakládání nových zahrad a parků určených pro využití široké veřejnosti. Podařilo se otevřít některé uzavřené kláštery. Klášterní zahrady chráněné vysokými zdmi jsou vzácným místem klidu, meditace a rozjímaní. Došlo i k většímu otevření botanických nebo univerzitních zahrad, které byly postupně zpřístupněny široké veřejnosti.

Dnes je tvorba veřejných nebo poloveřejných zahrad aktuální téma zahrady jsou na rozdíl od parků prostorově mnohem méně náročné a své uživatele si získávají zejména svou intimností, klidem, intenzivní úpravou nebo zaměřením na konkrétní funkci – např. zahrady pro rodiče s dětmi, literární zahrady apod. Svou úlohu plní i jako poloveřejné prostory, psychologicky nebo fyzicky vymezené např. pro obyvatele konkrétního vnitrobloku. Díky svému měřítku nachází uplatnění uprostřed intenzivní zástavby a to i historické – mohou být oázou v husté zástavbě domů, romantickým zákoutím. V mnohých případech není potřeba vytvářet nové zahrady na nových místech – stačí obnovit ty historické. V centru Plzně se nabízí např. Františkánská zahrada (zahrada v areálu Františkánského kláštera) nebo Tuschnerova zahrada pod mostem Generála Pattona u řeky Mže.

„V současné době jsou v Plzni lidem zpřístupňovány uzavřené areály zeleně postupně tak, jak jsou upraveny a zabezpečeny. Vedle městských parků, které v Plzni byly vždy neomezeně přístupné, zpřístupnil po roce 1990 pan Hruška Meditační zahradu v Doudlevcích. Později ji daroval církvi. Město Plzeň zpřístupnilo veřejnosti Luftovu zahradu. Omezeně jsou přístupné i dva hřbitovy, Mikulášský a U Všech svatých. Nejedná se o zahrady v původním slova smyslu, protože jejich původní účel byl jiný. Bylo zde však již ukončeno pohřbívání, proto byly předány do městské správy a slouží jako prostor pro odpočinek a meditaci.

Zhruba pět let probíhá po vzoru Anglie i v České republice vždy druhý víkend v červnu Víkend otevřených zahrad. V rámci této akce se může kdokoliv přihlásit a zpřístupnit svoji zahradu veřejnosti. Město Plzeň zpřístupňuje právě Luftovu zahradu a Arboretum Sofronka. V letošním roce se o druhém červnovém víkendu přidaly i některé mateřské a základní školy a otevřely své zahrady veřejnosti.“ (Hana Hrdličková, SVSMP)

Veřejné správě ale v České republice pomáhají i mnohá občanská sdružení nebo iniciativy. Jsou schopny vzít realizaci do vlastních rukou a přeměnit neutěšený a zanedbaný prostor na zahradu s rozličným využitím – vznikají prostory pro relaxaci, cvičení, divadlo, pořádání ekovýchovných programů pro děti, aktivit pro nevidomé, vánočních besídek, dílen ručních prácí, tanečních workshopů a mnoha dalších. Tato místa jsou často také ohniskem komunitního života.

Další přednáška na téma „Umělecký objekt ve veřejném prostoru“ se bude konat 11. 12. 2014 od 18.30 hodin v Domě hudby, Husova 30, Plzeň. Program Pěstuj prostor je součástí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Text: Šárka Lorencová, Monika Škublová
Editace: Marek Sivák, Karolína Plášková

Fotografie:
Titulní – a05
1 – Akademie věd ČR
2 – SVSMP
3 – Agas
4 – SVSMP
5 – jdlavicka
6 – a05
7 – a05
8 – Akademie věd ČR

Použité zdroje:
praha.eu
prostranstvi.cz
prirodnizahrada.wz.cz
people.fsv.cvut.cz
svsmp.cz