Životní styl si nastavujeme i tím, jak bydlíme
# architektonické večery, Chytré město, City:one, David Bárta, diskuse, energetika, Jaroslav Klusák, Pražské společenství obnovitelné energie, přednáška, smart cities, životní prostředí
Vloženo15. 06. 2023
Text Markéta Hossingerová
Ve středu 26. května se v kreativní zóně DEPO2015 konal třetí díl jarní přednáškové a diskusní série „Chytré město“, která se ve čtyřech svých částech pokusila postihnout pronikání principů konceptu smart city do městského plánování a veřejné správy měst. Po přednáškách věnovaných obecným idejím konceptu a oblasti mobility se třetí díl zaměřil na „chytrá“ řešení otázek spojených s energetikou a životním prostředím města. Hostujícími řečníky se stali Jaroslav Klusák, ředitel Pražského společenství obnovitelné energie, a David Bárta, šéfredaktor časopisu City:one a autor projektu městské laboratoře v Žilině.
Jaroslav Klusák nyní zúročuje své více než desetileté zkušenosti v oblasti městské energetiky ve funkci předsedy Sdružení energetických manažerů měst a obcí a také ve funkci ředitele městské příspěvkové organizace, jejímž cílem je koncepční a faktické snižování energetické závislosti města Prahy: „Podílíme se na naplnění cíle stanoveného v městském klimatickém plánu Prahy z roku 2021. A je to docela ambiciózní cíl, a sice zřídit do roku 2030 na 20 tisíc výroben energie.“
Hlavní činností Pražského společenství obnovitelné energie (PSOE) je poskytování komplexních služeb zájemcům o zdroj obnovitelné energie, přičemž nabízené služby provázejí zájemce celým procesem od původního posouzení a kalkulace až po realizaci a následné zajišťování provozu. „Primárně řešíme budovy ve vlastnictví města, ale obracejí se na nás i soukromníci – firmy, sdružení vlastníků bytových jednotek i jednotlivci s rodinným domem.“ Jako společnost zřízená městem je PSOE pro zájemce ze soukromého sektoru podle Klusáka důvěryhodným subjektem, který navíc poskytuje řešení tzv. na klíč.
Fotovoltaickými elektrárnami realizovanými PSOE jsou v Praze opatřeny střechy některých městských bytových domů, školek a škol nebo úřadů. Mezi větší projekty počítá Klusák například rozvoj spolupráce s některými divadly nebo instalace FVE na skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě. Svou prezentaci zakončil Jaroslav Klusák cíli společenství, které podporují zmíněný klimatický plán města Prahy. Účastníci přednášky pak bezprostředně využili přítomnost ředitele Pražského společenství, aby se konkrétně dotázali na praxi umisťování fotovoltaických panelů na střechy zejména bytových domů.
Zaměření druhého příspěvku přesunulo pozornost publika ještě více k životnímu prostředí a klimatu města. Ostatně David Bárta hovořil v úvodu své přednášky právě o důsledcích neodvratně probíhající klimatické změny. Varoval zejména před očekávanými dlouhými vlnami letních tropických dní, které budou na město působit. Zkoumat základní „životní“ podmínky a obyvatelnost města proto, aby bylo možné ho připravit na měnící se podnebí si za cíl dala klimaticko-dopravní laboratoř v Žilině, jejímž autorem David Bárta je. Pomocí senzorů, snímačů, meteostanic a internetu věcí pokryla laboratoř centrum města virtuální sítí, která kontinuálně sbírala data. „Virtuální plot okolo středu města umožnil poznat, jak město dopravně dýchá. Udělali jsme ze všech měření jeden celek – jednu zónu, což je zejména v dopravě klíčové,“ vysvětlil Bárta.
Následně prezentoval některá zajímavá zjištění rok a půl trvajícího měření laboratoře v Žilině. Výsledky byly publikovány také ve studii, kterou městská samospráva nyní může využívat jako podklad pro řešení problémů dotčených městských agend. Měřením klimatu nejen na různých místech, ale i v různých výškách pracovníci laboratoře doložili, že děti dýchají vzduch až o několik stupňů teplejší než jejich dospělý doprovod. Z dalších interpretovaných dat vyšel najevo jiný důležitý poznatek, a sice že klíčovým faktorem, který ovlivňuje klima ve městě, je proudění vzduchu. Mělo by být tedy důsledně reflektováno při plánování zásahů a změn v městském prostoru. „Například nevhodná výsadba vegetace nakonec může napáchat více škody než užitku, když vytvoří bariéru větru,“ zmínil Bárta konkrétní příklad.
Mezi výstupy laboratoře, které překračují rámec místního působení, patří přehled užití nejrůznějších technologických měřících zařízení, snímačů a senzorů v jednotlivých státních agendách. „Senzorická data mají tu výhodu, že naskakují neustále a že měření probíhá stále stejném místě. Proto můžeme sledovat dlouhodobé trendy.“ Účastníci se ještě obraceli na Davida Bártu s doplňujícími ozázkami, aby zjistili pozadí celého projektu městské laboratoře v Žilině – zejména je zajímalo, jak projekt vznikl, kdo jej inicioval a jaké role zastávali jednotliví zúčastnění.
V závěrečné diskusi směřovaly otázky z publika na další inovativní projekty v oblasti energetiky ze zahraničí nebo na příklady energeticky soběstačných obcí. Diskuse se tentokrát orientovala více na budoucnost, vize a možnosti je realizovat.
