Chytrá doprava ve městě je podmíněna chytrou veřejnou správou

# Americká třída, architektonické večery, Chytré město, diskuse, doprava, Jiří Čtyroký, MHD, mobilita, přednáška, smart sity, Vojtěch Novotný

Vloženo30. 05. 2023

Text Markéta Hossingerová

Druhý díl přednáškové a diskusní série „Chytré město“ se věnoval mobilitě. Právě složitý a energeticky náročný systém dopravy a jejího řízení ve městě se stal palčivým problémem, který inicioval vznik celého oboru smart city. Druhá přednáška cyklu se konala 12. dubna 2023 v kreativní zóně DEPO2015. Své příspěvky přednesli a s účastníky diskutovali ředitel Sekce prostorových informací Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy Jiří Čtyroký a nezávislý dopravní inženýr Vojtěch Novotný, který spolupracuje s řadou městských dopravních podniků včetně toho plzeňského.

Fotoreport z průběhu akce

Vojtěch Novotný ve svém příspěvku shrnul zásadní vědecké poznatky včetně zákonitostí dopravního chování obyvatel měst, z nichž by mělo vycházet současné městské plánování dopravní infrastruktury. Obecné teze pak průběžně promítal do konkrétních plzeňských reálií. V úvodu Novotný – podobně jako řečníci v první přednášce – přesunul vnímání konceptu smart city z jeho technicistního pojetí mnohem více k člověku a jeho schopnosti přemýšlet: „Chceme-li mluvit o chytré dopravě, musíme nutně mluvit o chytré veřejné správě, protože ta všechny aspekty dopravy ve městě významně ovlivňuje. Tedy někde na konci je vždycky člověk. Člověk, který musí získaná data umět používat, správně interpretovat a promítnout do svých rozhodnutí.“

Problém automobilové dopravy spočívá především v její prostorové náročnosti, proto by se měly podle Novotného upřednostňovat takové typy dopravy, které jsou udržitelnější, mají pozitivní urbanizační funkci a méně zatěžují životní prostředí a lidské zdraví. K tomu je ovšem nutné vědět, podle čeho lidé volí dopravní prostředek ke své cestě. Psychologicko-sociologické aspekty cestovního chování obyvatel měst pak Novotný rozvinul v několika bodech. Za zásadní považuje skutečnost, že stejně spolehlivě jako indukce dopravy funguje i její redukce. Ta je ovšem často podmíněná odvahou politického rozhodnutí.“ Jako příklad uvedl progresivní přístup francouzského města Bordeaux, kde do centra města vede jednoproudá silnice, zatímco z centra ven mohou řidiči využít proudy dva. V té souvislosti hovořil Novotný o dlouho diskutovaném omezení automobilové dopravy na plzeňské Americké třídě.

V závěru Vojtěch Novotný představil trend vize „mobility jako služby“, která na rozdíl od stávající integrované veřejné dopravy zahrne i další způsoby cestování: „Tak, aby jedna aplikace obsahovala lístek na vlak i tramvaj, aby v ní bylo možné půjčit si kolo, auto nebo zavolat taxi, aby lidé zkrátka volili různě podle svých momentálních potřeb a aby jejich dopravní chování bylo opravdu multimodální.“ 

Zatímco Vojtěch Novotný se orientoval na principy chytrého dopravního plánování, těžištěm příspěvku Jiřího Čtyrokého se staly datové zdroje jako takové: „Abychom byli chytří, potřebujeme data.“ Dostupnost dat se s rozvojem konceptu smart city nutně proměňuje a dopravní plánovače přirozeně zajímá pohyb obyvatel ve městě. Dřívější brigádně organizované pozorování a sčítání kolemjdoucích na vybraných lokalitách nahradilo měření pomocí senzorických sčítačů. „Místo statických dat máme tedy nyní souvislý datový proud, ze kterého můžeme vybírat, co nás zajímá,“ což Čtyroký ilustroval na několika úsecích datových výstupů některých sčítačů. Vyžaduje to ovšem náročnější analytickou činnost.

Dopravní data sety můžeme podle Čtyrokého zpracovávat dvojím způsobem, a sice podle účelu, k jakému slouží. Pro řízení dopravy jsou potřeba tzv. rychlá data o aktuální situaci. Naopak plánování dopravy si žádá data, která se sbírají dlouhodobě, vytvářejí řadu, a tím naznačují trendy.

V druhé polovině svého příspěvku představil Jiří Čtyroký nedávno dokončený projekt „Lokalizační data mobilních operátorů pro plánování města“. Výsledkem projektu byla kontinuální řada dat o časoprostorovém chování obyvatel Prahy a jejího okolí, která umožňuje lepší porozumění situaci a popis dlouhodobých trendů. „Připravuje se aplikace, která grafy a informace o dynamice obyvatelstva zpřístupní ve zjednodušené podobě veřejnosti,“ zakončil Jiří Čtyroký svou přednášku.

V závěrečné diskusi převládlo téma provázanosti organizace dopravy a veřejné správy, respektive politické reprezentace, o níž na začátku hovořil Vojtěch Novotný. Oba řečníci pak na základě svých zkušeností doporučili mít žádoucí projekty – typicky směřující k redukci automobilové dopravy nebo upřednostnění jiných jejích typů – předem připravené tak, aby se v případě změny přístupu municipality – typicky po volbách – mohly začít rovnou realizovat.