V konceptu smart city jde především o udržitelnost

# architektonické večery, Chytré město, diskuse, Luděk Šantora, Miroslav Svítek, přednáška, SITMP, smart city

Vloženo30. 05. 2023

Text Markéta Hossingerová

Jarní přednášková a diskusní série spolku Pěstuj prostor si tentokrát vytkla za cíl rozšířit povědomí a prohloubit sdílené znalosti o konceptu smart city (smart cities), který se v posledních letech stává nedílnou součástí moderního městského plánování a správy měst. V úvodním díle cyklu představila dvojice renomovaných odborníků širší ideová i „provozní“ východiska konceptu chytrého města, ale také jeho systémy a funkce na konkrétních příkladech. Pozvání přijali profesor Miroslav Svítek, hostující profesor v oboru Smart Cities na University of Texas at El Paso (UTEP) v USA a emeritní děkan Fakulty dopravní ČVUT, a Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně. Přednáška se uskutečnila 29. března 2023 v kreativní zóně DEPO2015.

Fotoreport z průběhu akce

Profesor Miroslav Svítek uvedl svoji prezentaci i celý cyklus krátkým vhledem do počátků fenoménu „chytrých měst“. Poukázal na historický původ daného konceptu v dopravě, a to kvůli její vysoké energetické náročnosti. S rostoucím ohledem na udržitelný způsob života spojili okolo roku 2008 své síly odborníci z oblasti dopravy, ICT a energetiky a rozvinuli nový obor věnovaný smart cities.

Myšlenka „chytrého města“ se často spojuje především s moderními technologiemi. Podle profesora Svítka jde o zjednodušený pohled: „Technologie jsou jenom prostředkem. Důležité je to, čeho chceme skutečně dosáhnout, a tím je udržitelný stav měst. Chci upozornit na tři pilíře udržitelnosti – environmentální, sociální i ekonomický, o kterém se téměř nemluví.“ Kromě udržitelnosti profesor Svítek zdůraznil také snahu o zvyšování odolnosti měst.

V konceptu smart city se data mění v informace a ty ve znalosti: „Zjišťujeme, co se stane, když nastane taková nebo jiná situace.“ Koncept k tomu využívá modelování a simulace v digitálním prostředím, například digitální model „dvojčete“ města. Před koncem svého příspěvku profesor Svítek zmínil trend zakládání inovativních laboratoří ve větších městech, které spojují dílčí oblasti a řeší je komplexně. „Nejde tedy o to, udělat města hi-tech, ale spíše zajistit jejich obyvatelům, když ne lepší, tak alespoň stále stejnou životní úroveň a zejména její standard dlouhodobě udržet,“ připomněl znovu v závěru.

Přesvědčení, že v konceptu smart city jde o něco více než jen o využívání moderních digitálních technologií, upevnil svým příspěvkem i druhý řečník. Luděk Šantora představil projekt PINE (Plzeňský inovační ekosystém), který se svými kolegy rozvíjí již třináct let. Šantora věří, že jde o projekt, který v dlouhodobém horizontu může nahradit „montovny“ a naopak bude přispívat k rozvoji lokálního podnikání. „Chceme si zde v Plzni vychovávat firmy s přidanou hodnotou, a právě proto cílíme i na souvislou práci s dětmi a mládeží.“ A právě v tom je projekt PINE unikátní.

Celý Plzeňský inovační ekosystém se skládá ze čtyř navazujících částí, které dětem v kroužcích a později mladým inovátorům a začínajícím podnikatelům poskytují zázemí a podporu. Každá část projektu disponuje informacemi a nástroji, které se přímo orientují na potřeby konkrétních věkových kategorií. Technické vzdělávání se postupně mění ve vytváření inkubačního prostředí: „Snažíme se udržet mladé lidi ve městě a v regionu tím, že jim nabízíme aktivity, které je baví, poskytneme jim i finanční zdroje a naučíme je dovednostem, které využijí při vlastním podnikání nebo zakládání firmy.“

V následující diskusi směřovaly dotazy častěji na Luďka Šantoru – diváci využili příležitost s ním sdílet své zkušenosti s digitalizací městských agend. Šantora dovysvětlil některé vyřčené teze a přiblížil další principy modelování. Zásadním tématem, ke kterému se diváci několikrát během diskuse různými způsoby vrátili, se však ukázala být prezentace výsledků práce plynoucí ze zpracování získaných dat směrem k veřejnosti a zejména přesvědčivá komunikace s politickou reprezentací. A byť ani jeden z řečníků neměl žádný zaručený návod k řešení, oba ochotně sdíleli své zkušenosti z těchto jednání a na základě toho i svá doporučení, protože – jak profesor Svítek glosoval –: „Dělat smart city bez city se prostě nedá.