I drobné zásahy promění města. Grafičtí designéři Martin Hrdina a Kristina Fišerová promluvili o veřejném prostoru
# architektonické večery, architektura, architektura + design =, design interiéru, grafický design, Kristina Fišerová, Martin Hrdina, online, přednáška, veřejný prostor
Vloženo09. 07. 2021
Text Marie Kordovská
Poslední díl online cyklu architektura + design = se soustředil na málo diskutované, ale přesto důležité spojení architektury a grafického designu. Vztah obou disciplín z odlišných úhlů nahlédli grafická designérka Kristina Fišerová, která společně s Rostislavem Vaňkem vede magisterský ateliér grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, a architekt Martin Hrdina, jenž se prosazuje jako grafický designér a autor vizuálních kampaní, výstavních expozic a interiérů.
Jako první se slova ujal Martin Hrdina. V první části své prezentace představil svůj osobní a profesní vývoj, v jehož rámci se od studia architektury v Liberci a v Amsterodamu posunul ke grafickému designu. Současně ukázal příklady řady realizací, které oba obory propojují – především interiéry a související vizuální styly kaváren a také výstavní expozice. Podrobněji přiblížil svoji práci na návrzích brněnských kaváren Tungsram, Alfa, Atlas či bistra Franz.
Dále vyjádřil své přesvědčení, že jako architekt i grafický designér by se měl podílet na rozvoji místa, kde žije a k němuž má vztah. Lokální přístup a používání trvanlivých materiálů a nadčasových forem navíc podle něj představují ekologický přístup k životu a tvorbě. První zakázky, které mu daly možnost se tímto směrem vydat, Martina Hrdinu přiměly se v roce 2008 po sedmi letech vrátit z Amsterodamu do Brna. Moravská metropole se od té doby proměnila ve výrazně živější, kosmopolitnější město.
Následně si slovo vzala Kristina Fišerová. Ve svém příspěvku upozornila především na grafické neduhy ve veřejném prostoru. Příklady nevkusných, nefunkčních či kontroverzních řešení rozdělila do menších skupin – písmo v prostoru, nápisy na fasádách, orientační systémy na nádražích nebo úřadech atp. Kromě nízké kvality grafických prací Fišerová upozornila i na nevhodně vybrané materiály nebo špatnou čitelnost sdělení. Na závěr představila několik svých realizací, mezi nimi vizuální identitu ČVUT v Praze nebo monumentální murál na stěně skladištní haly poblíž kampusu Západočeské univerzity v Plzni.
Tak jako v předchozích třech dílech série oba přednášející v druhé části programu zodpovídali otázky sledujících a moderátora Petra Klímy z pořádajícího spolku. Těžištěm diskuze se stalo téma manuálů pro vizuální podobu městského veřejného prostoru a pobídek ze stran municipalit, které vedou ke zlepšení grafického designu v ulicích měst. Podle Martina Hrdiny ke zvelebování veřejného prostoru přispívají i drobné příklady kvalitně odvedené práce. Zodpovědný přístup designérů a úzká spolupráce grafiků s architekty by tak mohly přinášet nejenom kvalitně zpracované zakázky, ale zejména vlídnější prostředí pro celou společnost.