O prostorových vizích větších měst aneb Jak dlouho trvá zatočit parníkem?

# architektonické večery, architektura, Architektura jako věc veřejná, diskuze, Jaroslav Holler, kancelář architektury města, Karel Adamec, Karlovy Vary, městské plánování, Ondřej Vysloužil, Ostrava, Plzeň, přednáška, urbanismus

Vloženo06. 07. 2022

Text Markéta Hossingerová

Ve středu 11. května 2022 se v areálu DEPO2015 uskutečnil druhý díl letošní přednáškové a diskusní série Architektura jako věc veřejná. Po prvním díle, který se zaměřil na jednotlivce vykonávající funkci externího městského architekta (architektky), se ve druhém díle měly představit naopak interní organizace přímo zřizované městskou samosprávou. Reprezentovat a představit své organizace do Plzně přijeli ředitel Kanceláře architektury města Karlovy Vary Karel Adamec a ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury v Ostravě Ondřej Vysloužil. Jiřího Janďourka, vedoucího Kanceláře architektury města v Liberci, který se omluvil kvůli nemoci, nahradil Jaroslav Holler, vedoucí úseku veřejného prostoru a životního prostředí z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Fotoreport z průběhu večera

Karel Adamec seznámil posluchače s okolnostmi vzniku Kanceláře architektury města Karlovy Vary (KAM KV) a také s průběhem jejího ustalování a hledání činností, které by jako organizace KAM měla zajišťovat. Hlavním obsahem jeho příspěvku byla komunikace s politiky. A to zejména v situaci, kdy se brzy po vzniku Kanceláře politická reprezentace ve vedení města proměnila. KAM KV vznikla z potřeb města na jaře v roce 2018 za účasti odborníků. Ovšem v důsledku podzimních komunálních voleb se proměnilo partnerství KAM s vedením města a bylo nutné hledat a definovat nový vztah.

Karel Adamec kriticky hodnotil první roky KAM, která si namísto samozřejmé podpory od  politické reprezentace musela svou pozici teprve vydobýt. Adamec líčil projekt územní studie širšího centra Karlových Varů, do něhož Kancelář argumentačně vstoupila a který pro neshody s politickým vedením vyvrcholil až odvoláním jejího tehdejšího ředitele. Po období nejistoty nakonec KAM svou pozici uhájila. I díky tomu, že jsme měli dobře nastavenou participaci s veřejností, byl i velmi silný ohlas nevole veřejnosti vůči magistrátu,“ vyzdvihl Adamec vztah s veřejností a doplnil, že řešení se nakonec našlo v podobě přestupu pod jiné politické vedení: „A s novým náměstkem se nám zase začíná dařit vstupovat do systému plánování města, což bychom potřebovali. A hlavně by to potřebovalo město.

Od té doby se KAM KV snaží podílet na celoměstských analýzách a přispívat k zodpovědným rozhodnutím. Adamec zmínil také v dohledné době chystané zpracování nových dokumentů a připomínek, které má KAM před sebou. V závěru pozval diváky do pavilonu D na náměstí Milady Horákové, kde KAM KV sídlí a kde má také prezentační prostor.

Ondřej Vysloužil svůj příspěvek zahájil zdůvodněním, co ho přivedlo do MAPPA a v zásadě i do Plzně na tuto přednášku. „Já sám jsem do městského ateliéru, tak jak byla organizace představena, skočil, protože jsem se chtěl angažovat a nebylo mi jedno, co se ve městě děje. A je jasné, že musíme přiložit ruku k dílu všichni.“ V MAPPA se snaží pomáhat samosprávě udržovat směr, který vede k vytyčeným vizím Ostravy jako vitálního, obytného a udržitelného města. V praxi se pak ateliér zapojuje do formulování vizí města, tvoří a komentuje dílčí koncepce, ale řeší i jednotlivosti – například architektonické soutěže a formulování zadání v konkrétním místech.

Ondřej Vysloužil také hovořil o několika větších tématech, jejichž řešením pomáhají samosprávě města se správně rozhodovat, a naplňovat tak svůj stanovený strategický plán. Představil vizi prostorového rozvoje, která je komplexním územně-technickým pohledem na město a jeho rozvoj. V MAPPA zpracováním velkého množství relevantních dat vytvořili nástroj, jímž dokážou vhodně zacílit na nejrůznější záměry, a vytvořit tak ideální podmínky pro synergii činností více aktérů. Druhou činností, kterou Vysloužil ocenil, protože má vliv na rozvoj města, je napomáhání k zodpovědné správě městského majetku. V MAPPA se vyjadřují k prodeji městských pozemků a využívají k tomu i své datové centrum.

Interaktivní mapové aplikace k prohlížení datových sad MAPPA prezentuje a zpřístupňuje na svých internetových stránkách nebo v přízemí historického domu v Nádražní ulici v Ostravě. Přispívá tím k otevřené komunikaci mezi všemi účastníky, kteří se na tvorbě a fungování vystavěného prostředí podílejí – od samosprávy přes developery až po veřejnost. Ostatně téma participace bylo třetím, které Ondřej Vysloužil v činnosti MAPPA vyzdvihl.

Jako poslední vystoupil Jaroslav Holler z plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje, aby pohovořil o roli místní instituce. V úvodu zdůraznil že současná organizace, navazující na činnost hlavního architekta Plzně, má ve městě dlouholetou tradici, což, jak v průběhu dalšího výkladu Holler vysvětlil, může mít jak své kladné, tak i záporné stránky: „Je nutno podotknout, že se potýkáme s obrovskou setrvačností rozhodnutí, která již byla učiněna dávno.Pomohl si také přirovnáním:Naším úkolem je zatočit tím ohromným parníkem, kterým velká města jsou.

Výše řečené Jaroslav Holler ilustroval sérií historických územních plánů a studií, které už sice jsou z dnešního pohledu nevhodné, nicméně město výrazně ovlivnily, a to se s jejich důsledky potýká často dodnes. Naproti tomu za posledních čtvrtstoletí existence Útvaru koncepce a rozvoje vznikla celá řada dokumentů, které vytyčují směr, jímž by se město mělo ubírat dle aktuálních zásad podporujících udržitelnost lidských sídel. Ovšem jejich aplikace v praxi často naráží.

Holler pak na několika významných i drobných plzeňských místech a situacích předvedl konfrontaci teoretických úvah s žitou praxí. Vyzdvihl potřebu spolupráce s politickou reprezentací, upozornil na důležitost komunikace s úřady i veřejností a apeloval na důslednost v dodržování přijatých principů.

Po příspěvcích jednotlivých řečníků následovala opět společná diskuse. Hosté během ní sdíleli své často překvapující zkušenosti, které jako vedoucí organizací získali, i informace o tom, jestli se mohou věnovat i své vlastní profesní praxi. Více se však mluvilo o praktickém fungování jednotlivých organizací ve struktuře městské samosprávy. Všichni se shodli na nutnosti komunikace a vedení dialogu se všemi účastníky rozhodování i s uživateli. Zvláštní pozornost věnovali vztahům s politickou reprezentací a spolupráci s úřady. Kromě řečníků do diskuse svými zkušenostmi významně přispěla i Irena Vostracká, ředitelka plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje.