Městský architekt jako hráč curlingu? Ten s koštětem! Umetá cestu ostatním, kteří to umějí zahrát

# architektonické večery, architektura, Architektura jako věc veřejná, Český Krumlov, diskuse, Eva Brandová Kováříková, Klatovy, městská architektka, městský architekt, Ondřej Busta, přednáška, René Dlesk, Vimperk

Vloženo01. 06. 2022

Text Markéta Hossingerová

Cílem jarní přednáškové a diskusní série Architektura jako věc veřejná je ukázat a podrobněji představit různé způsoby, na nichž mohou architekti a architektky svou profesní činností a – jak se během přednášek ukazuje – také nezbytným osobním nasazením ovlivňovat působení veřejné správy. Úvodní díl cyklu, který se uskutečnil 28. dubna v areálu DEPO2015, spolek Pěstuj prostor věnoval funkci externích městských architektů a architektek. V čele s dramaturgem série Petrem Klímou vybral tři malá až střední města z pošumavského regionu, která zaměstnávají městské architekty. O své práci tak přijeli pohovořit Eva Brandová Kováříková z Klatov, René Dlesk působící ve Vimperku a Ondřej Busta, který pracuje pro Český Krumlov.

Fotoreport z průběhu večera

Eva Brandová Kováříková, kterou přijel doprovodit místostarosta města Václav Chroust, zahájila svůj příspěvek pregnantním vystižením situace: Post městského architekta není zakotvený v žádné legislativě, není pro něho žádná metodika a neučil se na žádných školách. Je to opravdu čistě na vzájemné spolupráci a dohodě na městě, a ta činnost vychází z běžného života a běžných potřeb jako takových.“ V Klatovech městská architektka funguje jako externí konzultantka a poradkyně spadající přímo pod starostu. Místostarosta následně činnost městské architektky velmi ocenil a připomněl nutnost a důležitost vzájemného dialogu při kolektivním rozhodování o městě.

Eva Kováříková dále promluvila o oceňovaném architektonickém workshopu 10 x 10 Nápady pro město Klatovy (2012), jímž reagovala na obsah zásobníku projektů města a který fungoval i jako osvěta zastupitelů ve věci výběru a řešení otázek vystavěného prostředí. Do workshopu přizvala 10 renomovaných architektů a vybrala 10 bolavých míst města. Z tohoto spojení vzniklo 47 nápaditých návrhů, z nichž některé se již dočkaly realizace.

V další části Eva Kováříková představila výsledek urbanistické soutěže o návrh územního plánu Klatov. Vypsání soutěže komentoval i místostarosta, když mj. vysvětlil, jakými způsoby se v Klatovech pokusili zajistit kontinuitu vize během několika volebních období. Ostatně od návrhu územního plánu po jeho schválení uplynuly celé čtyři roky. Oba zmínili navazující další strategické dokumenty a tzv. generely, rovněž tak celkem 27 územních studií, které se postupně řeší. Posluchače zaujala zejména Větrovna, městem velmi ceněná lokalita, jejíž budoucnost bude řešit atypická architektonicko-developerská soutěž.

René Dlesk ve svém úvodu s humorem sobě vlastním prozradil, jak ho překvapilo získání funkce městského architekta ve Vimperku vzhledem k tomu, že pochází ze Slovenska. Naznačil, do jaké situace z hlediska městského územního plánu vstoupil a co jej v této oblasti čeká. Svůj pohled na roli městského architekta přiblížil dvěma metaforami: Cez sito úloh malého mesta všetka architektúra hravo prepadne. Pozícia mestského architekta (na čiastočný úväzok) má potenciál zmenšenia otvorov tohto sita, cez ktoré by inak prepadlo všeličo možné, i to dobré, ale i to, na čo je potreba si dať väčší pozor“. Ve druhé se přirovnal k hráči curlingu, přesněji tomu „s metlou, aby tí, kto to vedia zahrať, mohli pracovať“.

Ve Vimperku zřídili pozici městského architekta zcela nově, a tak René Dlesk neměl na koho navazovat. Stejně tak město přesně nevědělo, co by mělo od nového městského architekta očekávat nebo chtít. Ve své prezentaci tak Dlesk ukazoval na několika plánovaných nebo již probíhajících realizacích, jak se s městem sžívá a jakými způsoby se mu daří získávat mezi zastupiteli města i mezi jeho obyvateli podporu. Mezi prezentované příklady zařadil obnovu smuteční síně, kde sám hledal vhodného architekta, či koncept novostavby v místě problémové trafiky u autobusového nádraží. Za svůj dosud největší počin považuje uspořádání vyzvané soutěže o návrh pro revitalizaci Pivovarských teras.

Ondřej Busta ve svém úvodu mluvil o vztazích obyvatel ke svým městům a stejně tak o svém vztahu k Českému Krumlovu. Otevřeně a (sebe)kriticky pak pokračoval o svých začátcích v pozici tamního městského architekta. Hovořil i o záporných stránkách této činnosti a o náročnosti vybojovat kvalitní vize a plány. Podobně jako Eva Kováříková musel nalézt partnery mezi zastupiteli. Se slovy „kde je vůle, tam je cesta“ ocenil místostarostu, s nímž už několik let tvoří „odhodlaný“ tandem. Svou pozici komentoval následovně: Architekt města není od toho, aby navrhoval, ale je od toho, aby tahal ty rozumy z ostatních a hlavně, aby ty dotyčné tahal do města, aby tam oni sami předvedli, co umí.

Busta se zaměřuje nikoliv na turisticky exponované  historické centrum města, kde bydlí jen velmi málo obyvatel, ale především na sídlištní periferie, a to s cílem zlepšit vzájemný vztah města se zdejšími obyvateli. Představil vizualizaci sídliště Mír a územní studii bývalých kasáren. Osobní naladění ho vede také ke zvýšenému zájmu o řeku protékající městem a ke snaze zpřístupnit ji lidem. V závěru Busta zmínil i svoji práci na dokumentech regulujících podobu veřejného prostoru v městské památkové rezervaci. Prezentaci zakončil zajímavým studentským návrhem na trasu s lávkou, která by po vrstevnici propojovala důležitá místa města umístěného v obtížném terénu.

V následné diskuzi došlo na další sdílení a porovnávání zkušeností, ať už osobních nebo pracovních. Všichni se shodli, že čas, který je jim smluvně vyměřen na práci pro město, což je maximálně 1 den v týdnu (v případě Vimperka) je nedostačující. Hovořilo se o motivacích k vykonávání této profese a o počátečních zkušenostech. Posluchače zajímalo také jak jednotliví přednášející zapadají do struktury města a ti dále mluvili o své svobodě ale i o neukotvenosti. Diskuze přinesla v neposlední řadě i sdílení strategií jednání s chtěnými i nutnými spolupracovníky i úvahy nad řešením finančních i legislativních otázek.