Obnova Semlerovy rezidence v Plzni vyžaduje mravenčí úsilí
# Adolf Loos, Adolf Loos 150, architektonické večery, moderní architektura, obnova, Petr Domanický, přednáška, rekonstrukce, Semlerova rezidence, Západočeská galerie v Plzni
Vloženo09. 01. 2021
Text Marie Kordovská
Ve druhém dílu přednáškového cyklu Adolf Loos 150, který se uskutečnil opět v on-line formě 28. října 2020, přiblížil kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický současný stav tzv. Semlerovy rezidence v Plzni. Detailně také popsal, jak probíhá její obnova. V rámci prací galerie provádí nejen renovaci mezonetového bytu Semlerovy rodiny, ale i rekonstrukci celého objektu. Součástí obnovené budovy bude centrum architektury s badatelnou, návštěvnické centrum či místnost pro výukové programy. Aby objekt alespoň částečně sloužil svému původnímu účelu a nestal se pouze „mrtvou“ muzejní schránkou, najdou v něm své místo i tři bytové jednotky.
Historik architektury a zároveň znalec Loosova díla Petr Domanický působí jako koordinátor rekonstrukce a komunikuje se všemi, kdož se na stavebním procesu podílejí. S architekty, zástupci dodavatele i restaurátory rozhoduje o nejmenších detailech obnovy. V úvodu přednášky Domanický představil několik generací rodiny Semlerovy i příběh, jak se Oskar a Jana Semlerovi dostali k budově, do níž si nechali vestavět mezonetový byt. Oskar Semler byl spolu se svými dvěma bratry Hugem a Robertem majitelem firmy „Semler“ na výrobu drátěného zboží. Nejvýznamnější komoditou továrny se staly gramofonové jehly SEM, které si pro svoji kvalitu a elegantní design krabiček získaly světový ohlas.
Jelikož nebyla provedena nástavba domu č. o. 19 na Klatovské třídě (jejž zakoupil otec bratří Semlerových Šimon již v roce 1897), navržená v roce 1932 Adolfem Loosem, Oskar a Jana Semlerovi zakoupili zahradní činžovní dům na Klatovské třídě 110. Návrhem vestavby bytu znovu pověřili Adolfa Loose. Loos vzhledem ke zdravotním problémům patrně pouze načrtl prostorové řešení bytu; vypracování podrobného projektu a dohledu nad realizací se ujal Loosův spolupracovník Heinrich Kulka. Rodina Oskara Semlera v roce 1938 emigrovala do Austrálie; jejich byt byl od padesátých let rozdělen na čtyři bytové jednotky a využíván mimo jiné jako sociální bydlení. Interiéry se navzdory často barbarským zásahům dochovaly v překvapivém rozsahu, jejich technický stav byl ale žalostný. Mobiliář se však nezachoval, většina vybavení se ztratila již během druhé světové války.
Většinu své přednášky věnoval Petr Domanický popisu stavu, v němž se Semlerova rezidence nacházela v roce 2012, kdy jej Západočeská galerie v Plzni převzala do správy. Prostřednictvím řady snímků Domanický představoval jednotlivé místnosti a detailně popisoval, jakým způsobem se renovují zničené interiéry, jak restaurátoři nahrazují původní mobiliář a jak probíhá výzkum, na jehož základě se celý projekt uskutečňuje.
V diskusní části akce Petr Domanický odpovídal na dotazy z publika, které se týkaly jak Semlerovy rezidence samy, jaké plány s ní má galerie, tak Loosova života a díla obecně. Zmiňoval například vzpomínky syna Oskara Semlera Willa, který budovu v roce 2014 navštívil a pomohl tak historikům a restaurátorům zodpovědět mnohé otázky. Díky němu se například zjistilo, že se rodině podařilo převézt do Austrálie rozměrnou malbu Život Tsongkhapy, zavěšenou původně v obytné hale, a později obraz věnovali Národní galerii v Melbourne. Západočeská galerie v Plzni tak mohla melbournskou galerii požádat o poskytnutí fotografie plátna ve vysokém rozlišení, na jejímž základě pak nechala vytvořit fotokopii díla. Ta v současnosti zakrývá prázdné místo po původní malbě, jež bude v budoucnu nahrazena kopií.
Podobným způsobem Západočeská galerie v Plzni pracuje i s dalšími předměty, u nichž není známa jejich podoba nebo není možné získat jejich originál. Chybějící mobiliář se nahrazuje takovými prvky, jež jsou v současnou chvíli k dispozici nebo které jsou finančně dostupné. V budoucnu se pak interiér bude doplňovat znovunalezenými originály nebo přesnějšími, kvalitnějšími kopiemi. Interiér Semlerovy rezidence se tak bude organicky proměňovat i poté, co bude jeho renovace oficiálně dokončená.
Z diskuse také vyplynul mimořádný zájem diváků o rekonstrukci i o možnost si obnovenou Semlerovu rezidenci prohlédnout osobně. Podle Domanického by se tak mělo stát ke konci roku 2021. Přesné datum dokončení rekonstrukce a zpřístupnění budovy veřejnosti však v současné době zůstává vzhledem ke koronavirové pandemii nejisté.
Přednáška se konala za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Plzeňského kraje, Státního fondu kultury a Nadace české architektury.
