Adolf Loos 150: jak se obnovuje jediná plzeňská realizace Loosova konceptu Raumplanu v bytové architektuře?

# Adolf Loos, Adolf Loos 150, architektonické večery, Petr Domanický, přednáška, Semlerova rezidence

Vloženo26. 10. 2020

Text Petr Klíma

Také druhá přednáška z cyklu věnovaného životu a dílu Adolfa Loose a jeho spolupracovníků se odehraje v online prostoru, tentokrát ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni. V přednášce, živě přenášené ve sváteční středu 28. října 2020 od 18 hodin ve facebookové události na adrese bit.ly/adolfloos2, představí historik architektury Petr Domanický celkovou opravu a restaurování Semlerovy rezidence.

Kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni diváky seznámí se vznikem i novější historií mezonetového bytu, který do zahradního činžovního domu nechali v letech 1932–1934 vestavět manželé Oskar a Jana Semlerovi. Návrhem vestavby vlastního bytu pověřil Adolfa Loose. Návrh – snad na základě Loosova rozvrhu – vypracoval jeho žák a později blízký spolupracovník Heinrich Kulka. Petr Domanický se ve svém příspěvku zaměří především na období po roce 2012, kdy správu objektu převzala Západočeská galerie. Přiblíží zejména právě probíhající a nejdůležitější fázi prací, která směřuje k vytvoření expozice v podstatné části historického bytového interiéru.

Třetí část série Adolf Loos 150, připravované s podporou Ministerstva kultury ČR, města Plzně, Plzeňského kraje, Státního fondu kultury a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 11. listopadu 2020 od 18 hodin opět na facebookovém profilu Pěstuj prostor. Americký historik architektury Christopher Long ve své přednášce prozkoumá, jak a proč Loos v posledních letech svého života změnil svoji ideu Raumplanu, a odhalí nové způsoby chápání jeho jedinečné prostorové koncepce.

***
Ing. arch. Petr Domanický

Plzeňský historik architektury se dlouhodobě věnuje zejména plzeňské architektuře 20. století. Po absolutoriu Fakulty architektury ČVUT v Praze působil v plzeňském pracovišti Národního památkového ústavu. Současně prováděl průzkum architektury první poloviny 20. století na Plzeňsku, přičemž nabyté poznatky využil při přípravě návrhů na prohlášení některých staveb kulturními památkami či prohlášení plzeňské vilové čtvrti Bezovka městskou památkovou zónou. V roce 2009 se stal kurátorem nově budované sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni. Autorsky zpracoval monografii Hanuše Zápala či publikaci o plzeňské architektuře v šedesátých letech minulého století (Lesk, barvy a iluze); jako editor a spoluautor je podepsán pod Průvodcem architekturou města od počátku 19. století do současnosti. Je rovněž autorem a spoluautorem řady výstav. Dílem Adolfa Loose se systematicky zabýval již v publikačním i výstavním projektu Loos – Plzeň – souvislosti (2011–2012).

 

***

 

Foto: Doplňování dýhy severské břízy na skříňkách v čele hlavní obytné haly v Semlerově rezidenci. Archiv Západočeské galerie v Plzni.