Soutěžící architekti a krajináři přinesli zajímavé pohledy na řešení vnitrobloku v Plzni na Borech, v září ho osobně představí veřejnosti
# architektonická soutěž, komunitní plánování, veřejný prostor, Vnitroblok Bory
Vloženo12. 08. 2016
Text Marek Sivák
Do vyzvané soutěže Šance pro vnitroblok v Plzni na Borech byla na základě dosavadní kvality práce a zkušeností s podobným druhem projektu i se zapojením veřejnosti oslovena tři architektonická a krajinářská studia. Přišla s neotřelými návrhy, jak upravit rezidenční vnitroblok mezi ulicemi Majerova, Raisova, Dvořákova a Politických vězňů. Porotu nejvíce zaujalo řešení ateliéru Rusina Frei Architekti.
„Autoři návrhu vymysleli skvělý koncept, který dělá z mála hodně. Zachovávají stávající strukturu vnitrobloku, ale jednotlivé prvky a funkce lépe prostorově uspořádávají, jejich řešení navíc nepostrádá lehkost a vtip. Například dnešní objízdnou komunikaci, kterou hojně využívají i děti na kolech a odrážedlech, povyšují na „sportovní dráhu“. Střed vnitrobloku pojednávají jako víceúčelovou travnatou louku a sporné hřiště, které se dnes částečně nachází na soukromém pozemku, posouvají do jižní části prostranství a kompletně ho revitalizují. Odpovídají i na přání obyvatel ponechat dostatek parkovacích míst – ta řeší mimo jiné ve studeném a dnes nevyužívaném jihozápadním rohu vnitrobloku. Svůj návrh akcentují subtilními prvky vybavenosti – ať už se jedná o sušáky na prádlo, mobiliář nebo dětské hřiště, a především myslí na snadnou údržbu a trvanlivost svého řešení,“ popisuje za celou porotu vítězný návrh týmu Martina Rusiny a Martina Freie architekt Petr Lešek, předseda poroty soutěže.
Na druhém místě skončil ateliér Sporadical, na třetím krajinářské studio Land05. Sporadical zvolil odvážný „utopistický“ přístup – navrhuje ve vnitrobloku vybudovat zčásti zapuštěné podzemní garáže, na jejichž střeše by byl umístěn park. Dle jeho názoru je hodnota místa příliš velká na to, aby ho zabíraly automobily, v budoucnu se navíc bude ještě zvyšovat. Netradiční řešení přineslo řadu zajímavých podnětů, porotu ale nepřesvědčila velkolepost tohoto konceptu přesahující měřítko vnitrobloku i nepoměrně vysoká cenová náročnost. Myslí si však, že je návrh důležitým příspěvkem do diskuse o řešení veřejných prostranství a dopravy v klidu v rámci celého města. Studio Land05 ve svém návrhu do vnitrobloku vkládá řadu zajímavých prvků od přístřešků sloužících jako zázemí pro trávení společného času až po květinové výsadby. Porotcům však u tohoto návrhu chyběl sjednocující koncept, každodenní využívání a údržba staveb by si navíc pravděpodobně vyžádaly vlastního správce. Návrh také neřešil opravu povrchu silnice a hřiště, do kterých by byla zapotřebí další investice.
„Odborná porota vybrala nejlepší návrh a Městský obvod Plzeň 3 nyní bude jednat s jeho autory o vypracování kompletního projektu. Aby měli i občané možnost se k vítěznému návrhu vyjádřit, připravíme společné setkání občanů s architekty a s organizačním týmem,“ říká místostarosta městského obvodu Radoslav Škarda, jenž participační projekt inicioval.
Jednotlivé návrhy jsou ke shlédnutí na webu pestujprostor.plzne.cz a umo3.plzen.eu. Obyvatelé vnitrobloku i další zájemci je navíc budou mít možnost vidět na vernisáži výstavy projektů, která se koná ve středu 7. září od 17.30 hodin přímo ve vnitrobloku (vchod z ulice Majerova). Vítězný projekt zde představí přímo jeho autoři, na akci jsou navíc zváni autoři všech návrhů, porotci soutěže a představitelé městského obvodu. Součástí vernisáže bude i veřejná debata nad vybraným návrhem, půjde tedy již o čtvrté plánovací setkání v rámci tohoto projektu.
Protokol soutěže
Příloha č. 1
Příloha č. 2
Příloha č. 3
——————————————
Hodnocení soutěžních návrhů:
Porota velmi oceňuje nadprůměrnou kvalitu práce všech soutěžících, kteří věnovali velké množství energie, zkušeností a odborných znalostí do řešení zadání soutěže a zároveň se podrobně věnovali i výstupům z participace obyvatel. Všechny tři návrhy přinášejí osobité odpovědi, které společně komplexně prověřují možnosti daného území. V tomto kontextu je potřeba vnímat i následná hodnocení soutěžní poroty, jejichž záměrem je v prvé řadě konstruktivní kritika jako důležitá zpětná vazba pro soutěžící a doporučení pro vítězný návrh. Zároveň je hodnocení zdůvodněním výběru poroty pro veřejnost. Práce na posuzování návrhů v soutěži byla porotě potěchou. Porota by chtěla tento způsob zadání soutěže i výsledky soutěže představit jako dobrý příklad pro řešení projektů menšího rozsahu v dalších městských obvodech a městech. Porota věří, že vyhlašovatel soutěže ocení hodnotu duševní práce získané v návrzích, která výrazně převyšuje náklady na soutěž, a zúročí práci soutěžících i porotců při realizaci vítězného návrhu.
Porota soutěže:
Ing. arch. Petr Lešek řádný člen nezávislý (předseda poroty)
Ing. Karla Kupilíková řádný člen nezávislý
Ing. arch. Jaromír Veselák náhradník nezávislý
Ing. arch. Zuzana Froňková řádný člen závislý
Mgr. Petr Matoušek náhradník závislý
1. místo
RUSINA FREI ARCHITEKTI
konzervativní k celku a radikální k maličkostem
Návrh přináší nejsrozumitelnější koncept, který plně vytěžuje klady území a zohledňuje jeho limity. Nastavuje jasná pravidla – nosným prvkem je víceúčelový „okruh“ (sportovní, herní, pojízdný…), Vně okruhu je místo pro auta a soukromé předzahrádky, uvnitř pro společnou relaxaci a hry (na „louce“, dětském hřišti i novém sportovním hřišti). Soutěžící jednotlivé prostory a funkce přehledně a účelně situují, čímž zároveň vhodně odpovídají na problematiku využití stávajících soukromých pozemků. Jednoduchými prostředky kvalitně řeší úpravu vjezd do vnitrobloku, nové parkoviště navrhují jako zelené a vyhrazují mu nejméně využívané „studené“ místo v jihozápadním rohu vnitrobloku. Jednoduché materiálové řešení a subtilní kovové prvky mobiliáře podporují přehlednost území a nevyžadují zvýšenou péči ani v průběhu času. Přestože návrh postrádá podrobnější krajinářské řešení, patřičně pracuje s umístěním funkcí ve vztahu k oslunění pozemku a to vč. potřebného zastínění dětského hřiště novou výsadbou stromů. Z participačního hlediska je projekt otevřený dalšímu vývoji včetně zapojení jeho obyvatel do jeho finálního dokomponování. Dává prostor pro vlastní komunitní život ve vnitrobloku, aniž by obyvatelům vnucoval přesně určené či nadbytečné funkce. Zůstává však nekonkrétní v otázce soukromých dvorků a předzahrádek. Po ekonomické stránce je návrh realizovatelný a dobře udržitelný, účelně soustředí finanční prostředky na podstatné věci a zároveň umožňuje etapizaci. Porota velmi kladně hodnotí grafické zpracování včetně akvarelových perspektivních zobrazení – projekt vykazuje největší soulad mezi obsahem návrhu a jeho prezentací.
Doporučení poroty: přizvat k dopracování projektu krajinářského architekta (konzultovat s ním navrhovanou druhovou skladbu výsadeb a použití zatravňovací dlažby ve stinné části vnitrobloku, zvážit výsadbu ovocných druhů v „zahradě“), zapojit obyvatele do provádění nátěru „okruhu“ (např. barevným nátěrem a grafikou), konzultovat ve spolupráci s jednotlivými SVJ řešení předzahrádek, prověřit řešení umělého osvětlení (i ve vztahu k větší využitelnosti sportovního hřiště)
Textová zpráva Rusina Frei Architekti
2. místo
SPORADICAL
rebel bez příčiny
Koncepčně nejradikálnější návrh dalece překračuje soutěžní zadání i současné potřeby místa. Porota oceňuje jasnou a odvážnou vizi řešení ve dvou výškových úrovních – parku a podzemního parkování. Tento výrazný zásah však postrádá srozumitelné zdůvodnění v oblasti sociální (využívání parku) i ekonomické (tj. realizovatelnosti, udržitelnosti a návratnosti investice do podzemního parkování). Opakovaně zmiňovaná ekonomická obhajoba návrhu není v současnosti průkazná, byť v delším časovém horizontu může vyjít najevo její opodstatnění. Navrhovaná kapacita parkování vznáší další otázky k účelnosti konceptu – sami autoři se rozhodli nerušit všechna povrchová stání ve vnitrobloku a zároveň upřednostňují umístění kapacitnějšího parkování v jiné blízké lokalitě. Kladení malého důrazu soutěžících na majetkoprávní vztahy by navíc mohlo realizaci projektu na dlouhou dobu znemožnit. V kontrastu s kvalitní analýzou a silným gestem návrhu se ukázala málo pádná samotná ústní prezentace autorů. Z architektonického hlediska je porotou sporně vnímáno výškové řešení projektu – výsledná centrální plocha působí dominantně na úkor svého okolí a její vertikální odsazení se částečně projevuje jako bariéra. Pozitivním motivem by mohla být naopak uvážlivá práce s terénní modelací. Množství netradičních sochařských prvků vnáší do vnitrobloku hravost a nadhled, zároveň ale do něj může přinést i nežádoucí atraktivitu a změnit tak charakter jeho využívání. Projekt není přesvědčivý z pohledu deklarovaného zachování stávajících stromů a následné údržby zeleně. Po ekonomické stránce by vedle vysoké počáteční investice vedl ke zdaleka nejvýraznějšímu zvýšení provozních nákladů celého vnitrobloku. Z participačního hlediska návrh velmi dobře prezentuje možnosti využití stávajících předzahrádek v režii samotných obyvatel, poskytuje příklady a inspiraci. Porota považuje koncept návrhu za důležitý zejména v kontextu celého města (jako příspěvek k debatě o řešení vnitrobloků a automobilové dopravy ve městě), spíše než z hlediska jeho opodstatněnosti na tomto konkrétním místě.
3. místo
LAND05
návrh jasností a nejasností
Po krajinářské stránce se jedná o nejpropracovanější návrh. Detailnost krajinářského řešení však není doprovozena jasným celkovým konceptem. Návrh se snaží maximálně zachovat současný stav vnitrobloku, díky čemuž ale dostatečně neřeší palčivé problémy v území. Investice jsou směřovány především do nových prvků mobiliáře a tzv. komunitní části na úkor ostatních témat a potřeb (mezi které patří např. stávající situování a rozměry sportoviště, oprava nevyhovujícího povrchu místní komunikace apod.). Porota vnímá „komunitní část“ šířeji, než ji soutěžící prezentují v podobě drobných staveb, víceúčelového mobiliáře a květinových výsadeb. Porotci oceňují, že návrh vychází z požadavků participace obyvatel, odpovědi na zadání ale rozšiřuje nad požadovanou míru, kdy množství navrhovaných prvků snižuje přehlednost i průchodnost vnitrobloku (tj. obyvateli pojmenovanou devízu). Schematické zónování a přílišná definovanost jednotlivých míst pak ponechává menší prostor pro aktivitu samotných lidí. Kladem návrhu je práce s řešením vegetačních pater i pozornost k hospodaření s dešťovou vodou (štěrkové trávníky, zelené střechy). Výrazná investice do napřímení komunikace je (i po osobní prezentaci) nedostatečně obhájena a to zejména vzhledem k jejímu malému prostorovému přínosu a velké závislosti na řešení soukromého vlastnictví pozemků. Navrhovaný reprezentativní charakter vstupu neodpovídá významu vjezdu do obytného vnitrobloku. Slabinou návrhu je z ekonomického hlediska předpoklad dalších investic městského obvodu do okružní silnice a povrchu hřiště, jejichž stav je již dnes nevyhovující. S tím souvisí i nedostatečně doložený předpoklad etapizace výstavby. Velké množství nově navrhovaných prvků a jejich materiálové řešení také přináší vyšší náklady na údržbu. Po grafické stránce je návrh dobře srozumitelný, detailní perspektivy poskytují názornou představu o charakteru jednotlivých míst.