Klotzova zahrada byla někdejší soukromá zahrada rodiny významného plzeňského továrníka a podnikatele Emanuela Klotze. Nacházela se na tzv. Červeném vrchu na Lochotíně. Rodina vlastnila cihelny v Plzni a okolí a specializovala se na ruční cihly zvané „Klotzovky“. Na pozemku vzniklo na konci 19. století mimo zahrady také několik staveb včetně rodinné vily, stájí pro koně, ale také domku zahradníka a právě zahradě byla věnována veliká péče a pozornost. Přeci jen opodál se nacházelo rušné lázeňské středisko s překrásným parkem se zámeckou úpravou. Možná i proto bylo o zahradu tak dobře postaráno. Vznikly tam velké obvodové zdi jak jinak než ze známých „Klotzovek“ a s krásným výhledem na Plzeň byly postaveny i různé altánky vhodně doplněné o přístupové cesty lemované květinovými záhonky a vodotrysky. Zahrada měla svůj vlastní vodovod a byla zajímavá také skladbou exotických dřevin. Rodina zde měla k dispozici i tenisový kurt. Postupný konec zahrady započal již na konci 2. světové války, kdy opěrná zeď dostala zásah od spojeneckých bomb. Přesto se dodnes její západní část dochovala. Část objektů byla od roku 1948 využita pro elektrické podniky města Plzně. Další objekty kromě nejspíše bývalých stájí vzaly za své při rozšiřování Karlovarské třídy na konci 70. let 20. století. Od roku 2001 je zahrada zapsána jako významný krajinný prvek a to především díky svému historickému a krajinářskému významu i výhodné poloze mezi městskou zástavbou.