POST–INDUSTRIÁL: 21. století přineslo do areálu Škodových závodů science centrum a další podstatné změny

# architektonické večery, architektura, diskuse, Plzeň, post–industriál, přednáška, průmyslová architektura, Škodovy závody, Techmania Science Center

Vloženo14. 10. 2016

Text Kateřina Cibulková, Petr Klíma

Druhé ze čtyř setkání podzimního přednáškového a diskusního cyklu POST–INDUSTRIÁL hostila hlavní budova Techmania Science Center, která je jedním z nejvýraznějších příkladů konverzí průmyslových staveb v Plzni. Spolu s objektem dnešního planetária, někdejší zaměstnanecké kantýny, se nachází při jihovýchodní hraně Škodových závodů již téměř sto let. Během této doby se proměnila nejen struktura zakládající společnosti, jejíž původní budovy dnes využívá celá řada dalších firem, ale také způsob jejich využití. Změny posledních let obnášely demolici mnoha architektonicky kvalitních industriálních staveb i realizaci nových hal, nedosahujících úrovně starší stavební produkce. Jedním z důsledků proměn komplexu bylo ale rovněž sympatické otevření se veřejnosti díky interaktivnímu muzeu.

Fotoreport z průběhu večera

Celý večer uvedl krátkou prezentací Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor. S pomocí archivních materiálů i současných fotografií, pořízených pro účely projektu Plzeňský architektonický manuál (PAM), představil průřez objekty, které byly zbořeny v rámci tzv. revitalizace brownfieldu Škoda, i příklady staveb, které se dosud v hlavním škodováckém areálu nacházejí a díky nimž má toto město ve městě příznivcům průmyslové architektury stále co nabídnout. Přestože je převážná část komplexu veřejnosti stále nepřístupná, původní hodnoty tamějších staveb si zaslouží zájem veřejnosti i představitelů města, odpovídající pozornost odborníků i péči vlastníků.

Jako první z hostů promluvil majitel inženýrské a developerské společnosti CIAS Holding Hynek Gloser, původní profesí architekt a urbanista. Tématem jeho příspěvku bylo především období mezi lety 2004 a 2008, kdy se uskutečnila výše zmíněná revitalizace (či regenerace) brownfieldu Škoda. Projekt, který společnost intenzivně zaměstnal na několik let, zahrnoval stržení řady starých hal a následnou stavbu nových. K demolici byly podle Hynka Glosera odsouzeny primárně ty budovy, které byly v nevyhovujícím technickém stavu (včetně jejich statiky), zdemolováno však bylo i několik dalších, jejichž umístění nevyhovovalo nové urbanistické struktuře, která počítala s výrazně nižší hustotou zastavění. Pozitivně ohodnotil Gloser především úpravu inženýrských sítí, které se podařilo svést pod zem, a zlepšení dopravní infrastruktury, podmíněné například výraznou redukcí délky železničních vleček.

Společnost CIAS Holding stála také za realizací nové administrativní budovy Škody Transportation, která vznikla v letech 2006–2008 na základě projektu architektonické kanceláře Sporadical, jež byla tehdy součástí Gloserova holdingu. Autorský kolektiv v Techmanii zastupoval architekt Aleš Kubalík, jeden ze zakladatelů a partnerů studia. Kubalík ve své prezentaci zdůraznil, že se s kolegy pokusili sedmipatrovou stavbu se železobetonovou nosnou konstrukcí koncipovat jako strojírenský výrobek a důsledně přitom pracovat s kontrasty – například v obvodovém plášti domu. Tmavé plochy z kompaktních desek zapuštěné do titanzinkové fasády vytvářejí dojem nepravidelnosti, která je však pouhým optickým klamem skrývajícím přísný řád oken objektu.

Architekt Jan Soukup, zakladatel a jednatel kanceláře Ateliér Soukup Opl Švehla, pak pohovořil o rekonstrukci dvou objektů, které byly a dodnes jsou charakteristickými příklady kvalitní stavební produkce, která vznikala v areálu Škodových závodů v desátých letech minulého století pod taktovkou vídeňského architekta Ludwiga Tremmela. Budovy číslo 55 a 56, vystavěné v letech 1917–1918 známou plzeňskou stavitelskou firmou Müller & Kapsa, dnes slouží účelům Techmania Science Center. Konverze průmyslových hal v místo hravých expozic se uskutečnila podle projektu Soukupova ateliéru ve dvou etapách. První část v dnešním hlavním pavilonu byla otevřena již v roce 2007, s několikaletým odstupem pak došlo také na bývalou kantýnu. Památkové chráněný objekt, který je dnes planetáriem s expozicí o vesmíru, byl tehdy v katastrofálním stavu, a prošel proto totální rekonstrukcí – jak Jan Soukup prohlásil – japonského typu. Ta v podstatě znamenala demolici původní budovy a její opětovné vystavění. Novými lepenými prvky byla nahrazena i převážná většina originálních Hetzerových vazníků (vyrobených z ohýbaného dřeva spojeného lepidlem na bázi tvarohu a vápna), které byly hlavním důvodem zapamátkování stavby. Jako doklad původního stavu a část historické paměti budovy byly zachovány alespoň dva originální vazníky.

O Techmanii promluvil také její ředitel Vlastimil Volák, jehož prezentace přednáškovou část večera uzavřela. Vlastimil Volák své vystoupení věnoval především okolnostem vzniku projektu, v jehož čele od počátku stojí, a popisu obtížné cesty, která vedla k jeho uskutečnění a vybudování pozice jednoho z největších a nejnavštěvovanějších science center u nás. Podle Voláka si průkopnická myšlenka vytvoření interaktivní expozice orientované na techniku musela složitě získávat alespoň dílčí finanční podporu a přesvědčovat investory. Také z toho důvodu probíhaly práce v hale č. 55, kterou centrum dostalo od společnosti Škoda do vínku, ve dvou etapách. Místem, které navštěvují desetitisíce lidí, jak Volák investorům a zástupcům veřejné správy sliboval v počátku, se Techmania opravdu stala, a to již po dokončení první fáze adaptace. Také proto byla druhá etapa podpořena štědrým grantem z evropských fondů, díky němuž byly k dispozici prostředky i na rekonstrukci někdejší kantýny pro potřeby nového planetária. Tato fáze zahrnovala i vytvoření nového interiéru celého prostoru centra podle návrhu architekta Velehradského ze stejnojmenného ateliéru, který se umístil nejvýše ve veřejné soutěži uskutečněné v roce 2012.

Druhý díl série uzavřela tradiční diskuse se zapojením návštěvníků. Hovořilo se například o finanční náročnosti projektu revitalizace brownfieldu, která by nebyla pro Škodovku coby soukromou společnost ekonomicky únosná bez udělené státní podpory, či o nevysoké úrovni architektury nových hal v areálu někdejších Škodových závodů. Třetí přednáška a diskuse z cyklu POST—INDUSTRIÁL s názvem Škodovy závody stále živé se bude konat ve středu 19. 10. 2016 od 18:30 hod. v malém sále Moving Station v Plzni.

——————————

Podzimní cyklus architektonických přednášek a diskusí spolku Pěstuj prostor je věnován industriální architektuře. Sérii připravili plzeňští architekti Petr Klíma a Šárka Lorencová ve spolupráci s dalšími členy spolku Pěstuj prostor. Cyklus je pořádán spolkem Pěstuj prostor za podpory města Plzně a Ministerstva kultury ČR.