PLZEŇ ZELENÁ A MODRÁ: o plánování města v době klimatických změn

# IPCC, klimatická změna, Kristýna Zýková, Plzeň zelená a modrá, přednáška, Radim Tolasz, Tomáš Baďura, Urban Adapt, zelenomodrá infrastruktura

Vloženo24. 06. 2020

Text Magdaléna Radová

Plzen zelena a modra 1

Přednáškový cyklus spolku Pěstuj prostor zaměřený na zeleno-modrou infrastrukturu a adaptaci na klimatické změny odstartoval 10. června 2020 v plzeňské Papírně večerem s podtitulem „Město a změna klimatu“. Klimatolog a meteorolog Radim Tolasz ve svém příspěvku shrnul základní informace o původu a dopadech klimatických změn i o prioritních opatřeních pro jejich mitigaci. Věnoval se také častým omylům a mýtům, které v mediální diskusi na toto téma zaznívají. Environmentální ekonom Tomáš Baďura pak nastínil potenciál mezioborové spolupráce pro řešení současných i budoucích problémů měst a roli, jež v tomto procesu mohou hrát řešení inspirovaná přírodou. Na závěr Kristýna Zýková z Ateliéru životního prostředí Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně představila dokumenty, jež jsou součástí strategie města Plzně v oblasti adaptace na změnu klimatu, i realizace, které již v duchu strategie vznikly či se podle ní připravují.

Fotoreport z průběhu večera

Radim Tolasz v
 úvodní přednášce nazvané Fakta a čísla o změně klimatu (u nás i ve světě) provedl diváky základními aspekty změny klimatu od její fyzikální podstaty po stručné nastínění struktury současné mezinárodní spolupráce v této oblasti. Blíže se zaměřil na některé z posledních zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), v němž sám zastupuje Českou republiku. První z nich – Oteplení o 1,5 °C – vznikla v návaznosti na Pařížskou dohodu a rozpracovává scénáře snižování emisí oxidu uhličitého nutné pro omezení oteplení Země oproti předindustriální době pouze o 1,5 °C, respektive 2 °C a případné dopady takového vývoje. Podle Radima Tolazse jsou ale tyto scénáře vzhledem k pokračujícímu růstu globálních emisí vysoce nepravděpodobné. Jako realistický odhad se podle něj jeví oteplení o 3 °C, spíše ale až 4 °C na konci tohoto století, tedy vývoj, který zprávy IPCC předpovídaly již v devadesátých letech minulého století, kdy panel začal na problém upozorňovat. Na několika úryvcích z těchto raných zpráv Tolasz poukázal na dosavadní úspěšnost jejich předpovědí a vyvracel častá nařčení panelistů z neopodstatněného alarmismu, která zaznívají i v české veřejné debatě.

Přestože v médiích bývá v souvislosti s růstem emisí uhlíku často skloňována doprava a průmyslové zemědělství, tyto sektory jsou odpovědné pouze za část celého problému. Produkce globálních emisí podle sektorů jasně ukazuje nutnost prioritního řešení průmyslu a energetiky, které společně zodpovídají za téměř 60 % celosvětových emisí. Častým argumentem proti snižování emisí je dlouhý časový horizont, v němž se pozitivní efekt projeví. To je podle Radima Tolasze pravda pouze zčásti. Klima má sice velkou setrvačnost, ale míra znečištění ovzduší, které lidskému zdraví škodí nejvíce, poklesne téměř okamžitě. Důležité tak podle něho je v současné situaci nepanikařit, s rozmyslem prosazovat postupnou dekarbonizaci ekonomiky, zodpovědnou péči o krajinu a racionální veřejnou diskusi na toto téma.

Environmentální ekonom Tomáš Baďura se svém příspěvku s názvem Jak může vědecké poznání asistovat plánování městské zeleně? věnoval potenciálním přínosům současných vědeckých poznatků pro kvalitu městského plánování. Účinněji podporovat zlepšení života obyvatel, veřejného prostoru a městské i okolní krajiny bychom podle něj mohli jak v rámci aktuální adaptace na klimatické změny, tak i mimo ni. Baďura zdůraznil, že na našem území přinesou probíhající změny především zvýšenou intenzitu vln veder, která se navíc silněji projevují v městských oblastech. Vzhledem k jejich negativním dopadům na zdraví obyvatel stojí města před nutností přijmout účinná opatření pro zmírnění jejich projevů. Bude záležet na prioritách jejich politických představitelů, jakou formou se to stane. Také proto se environmentální ekonomové zabývají hledáním konsenzuální hodnoty – z praktických důvodů nejčastěji finanční – regulačních, produktivních, ale také kulturních přínosů opatření blízkých přírodě (neboli tzv. zeleno-modré infrastruktury). Díky tomu pak lze v rámci rozhodovacích procesů komplexněji porovnat efektivitu čistě technických prostředků a právě opatření blízkých přírodě, která kromě řešení konkrétních problémů často přinášejí do veřejného prostoru vysokou přidanou hodnotu. Pro úspěch daného řešení je podle Tomáše Baďury důležitá také lokace a zohlednění přírodovědných zákonitostí. Pozornost navíc musíme věnovat přírodě jako celku, tedy i ochraně městských ekosystémů a biodiverzity. Kvůli omezeným municipálním rozpočtům je také nutné dát přednost zásahům, které přinesou hodnotu městu, obyvatelům i místní ekonomice.

Tomáš Baďura rovněž představil několik příkladů úspěšných realizací a ukázku statistických nástrojů, které využívá pro práci s veřejností při hledání hodnoty, kterou lidé životnímu prostředí přisuzují. Na závěr nabádal k trpělivému a otevřenému dialogu. Protože ač zdejší mediální debata může občas vyvolávat spíše frustraci než naději, zájem veřejnosti a podpora ochrany životního prostředí v posledních letech stále stoupá.

Večer pak uzavřela Kristýna Zýková, která za město Plzeň představila adaptační strategii pro změnu klimatu a ochranu životního prostředí. Koncepce města vychází mimo jiné z výsledků projektu UrbanAdapt koordinovaného Ústavem pro výzkum globální změny AV ČR, na němž se Plzeň podílela. Na základě posouzení rizik a současných nedostatků artikulovalo město priority pro zlepšení životního prostředí a vztahu s okolní krajinou. Jako hlavní jmenovala Kristýna Zýková lokální hospodaření s dešťovou vodou, podporu přírodních os podél čtyř řek protékajících městem a péči o městskou zeleň. Na příkladu úprav veřejného prostranství Karla Steinera pak prezentovala aplikaci zmiňovaných koncepcí v kombinaci s participací veřejnosti.

Další přednáška se uskuteční ve čtvrtek 25. června 2020 od 18 hodin v areálu Plzeňského Prazdroje (zahrádka Konferenčního centra Secese). Hosty večera zaměřeného na hospodaření s vodou ve městě budou hydrobiolog Jindřich Duras a geograf Jan Kopp.