Pěstuj prostor – co se podařilo a co je ještě potřeba udělat? Ohlédnutí za loňským ročníkem programu

# Příspěvek bez tagů

Vloženo05. 02. 2014

Text Marek Sivák

Na konci minulého týdne se uzavřel 2. ročník otevřené komunitní výzvy Pěstuj prostor a zároveň bez měsíce uplynul rok od skončení předchozí výzvy. U této příležitosti je přirozené se ptát, co se v rámci programu Pěstuj prostor za rok událo – co se podařilo změnit, co ne a které proměny budou vyžadovat delší čas.

Prohlédněte si prezentaci Rok s Pěstuj prostor.

K naší radosti se během loňského roku podařilo realizovat nebo „nastartovat“ řadu podnětů z výzvy. Spolu s občanských sdružením Envic se zušlechtila Zapomenutá zahrada vedle Boleveckých kolejí, na jejíž úpravě pracovali dobrovolníci z celého světa. Atmosféru sousedského večera, kterým se oslavila obnova zahrady, učinili nezapomenutelnou obyvatelé a pamětníci z okolí. Ti opékali vuřty, vzpomínali na její minulost a vyprávěli staré příběhy. Sdružení Envic o zahradu dále pečuje, na podzim na ní s grantovou podporou Plzně 2015 uspořádalo Slavnosti jablek a pro rok 2014 chystá další akce pro veřejnost. Úpravu Zapomenuté zahrady podporuje také Správa veřejného statku města Plzně.

Čtěte:
Ohlédnutí za workcampem Pěstuj prostor – Foster the City (8 – 20. 7. 2013)
Slavnosti jablek v plzeňské Zapomenuté zahradě
Dejte Zapomenuté zahradě Váš hlas

Stejných 15 dobrovolníků (z České republiky, Francie, Španělska, Srbska, Ukrajiny, Turecka, Ruska a Jižní Korey) pokračovalo ve své červencové „veřejnoprostorové misi“ a pod naším vedením zpřístupnilo zemník U Ježíška. Zemník je zemní val u řeky Radbuzy, který zbyl po výstavbě mostu Milénia, a protože se o něj nikdo již několik let nestaral, hyzdil okolí páteřní cyklostezky vedoucí podél řeky. Tato intervence reagovala na celou řadu podnětů, z nichž nejstarší se datují již do doby Her na budoucí město (Future City Games), které se v Plzni konaly u příležitosti kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury. Další podněty opakovaně volaly po zkrášlení okolí Radbuzy. Na valu jsme uspořádali řadu tématických koncertů (např. Koncert pro dobrovolníky, Kulturní odpoledne na zemníku nebo Cyklokoncert) a sérii přednášek pod širým nebem zaměřených – jak jinak – na nejlepší české příklady revitalizace nábřeží a řek. I přes mrazivé počasí, které jsme zaháněli horkým čajem s rumem, přišlo na koncerty a řadu přednášek početné publikum. Vyvrcholením sezóny se stalo podzimní saunování v mobilní sauně na břehu Radbuzy a následná koupel v řece. Našimi partnery při některých těchto akcích byla např. Plzeň na kole nebo občanské sdružení k světu. Partnerem workcampu byl Inex – sdružení dobrovolných aktivit.

Čtěte:
Fotografie, videa a zprávy z cyklu „Řeka ve městě“ na zemníku U Ježíška

Nezaháleli jsme ani u jiných podnětů. Během květnového lehátkového workshopu Plzeňané vyráběli přenosný mobiliář z palet. Ten jste pak během léta mohli najít v okružních sadech, kde obohatil jinak trochu sterilní nabídku odpočinkových prvků. Během Dne Meliny Mercouri se vedle konzervatoře vybudovala Tančírna, u které hrála k tanci dechová kapela 35. plzeňského pěšího pluku. Na parketu se vystřídala vystoupení od výrazového tance, opery a flamenca až po žongléry a místní dětské i dospělé zájmové skupiny. Podobně se uspořádal komunitní piknik na nevyužitých terasách u Mrakodrapu, na kterém mezinárodní dobrovolníci představili Plzeňanům kulinářské speciality ze své vlasti a kde k poslechu hráli hudebníci z plzeňských ulic. Na přípravě pikniku spolupracovalo občanské sdružení Johan.

Čtěte:
Zprávy a fotografie z lehátkového workshopu Pěstuj prostor
Komunitní Melina Mercouri – den podle Plzeňanů

Ostře sledovaný projekt, během kterého se mělo vystavět dočasné schodiště z lešení vedoucí na náplavku u Anglického nábřeží, nakonec nevyšel – týden před samotnou instalací přišla povodeň. Přesto i „pouhé“ získání povolení a realizace připravená do posledního detailu znamenala pro Plzeň významný průlom. Za povzbudivý považujeme i příslib našeho partnera – Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně – že na rok 2014 plánuje prověření instalace trvalého schodiště na náplavku.

Proběhla řada jednání k výsledkům speciální výzvy Schody pro Plzeň, některá úspěšná, některá neúspěšná. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně přislíbil zahrnout podnět Schody do vody (odpočinkové schodiště naproti papírně) do zadání většího projektu – revitalizace areálu bývalých dopravních podniků Cukrovarská. Připravovaná grantová žádost na realizaci Schodů ke kapličce v Kotíkovské ulici, včetně úpravy okolí, byla přerušena tím, že se město nezavázalo k povinné desetileté udržitelnosti. Jednání o vybudování obytných schodů pod divadlem Josefa Kajetána Tyla, na které se sešlo hned několik občanských podnětů, narazilo na dvě překážky. Jednou byla pokročilá fáze projektu na rekonstrukci celého okolí divadla, ve které je dnešní nepříjemné schodiště nahrazeno svažitou stezkou (rampou) – což je pro autory podnětů dobrá zpráva. Druhý problém ukázal, že je potřeba vést odbornou diskusi o vhodném přístupu k historickým zónám města – jeden názor se přiklání k obnovám původní historické podoby; na druhé straně je přesvědčení, že moderní život vyžaduje i inovativní řešení, která budou citlivá k historickému odkazu.

Čtěte:
Jednání o podnětu „Schody v parku u Velkého divadla

Podněty Pěstuj prostor byly také prezentovány starostům jednotlivých obvodů, se kterými budou v letošním roce probíhat další jednání o realizaci některých z nich.

Další realizace inspirované loňskými podněty se připravují pro tento rok – můžeme prozradit, že tématem letošního workcampu bude úprava bývalých říčních lázní u Radbuzy, a doufáme, že se bude na co těšit.

Program Pěstuj prostor se nezabývá jen přímou proměnou města. Ta je možná u menších zásahů, složitější realizace ale mnohdy vyžadují postupnou a déle trvající změnu občanského i politického smýšlení. Proto je důležitou součástí programu osvěta ve formě přednášek a seminářů, sousedských setkání nebo kulturních večerů na netradičních místech. Za loňský rok se podařilo uspořádat celkem 32 „pěstujprostorových“ akcí, na které dorazilo přibližně 1340 účastníků. Mimo již zmíněných koncertů a přednášek na zemníku U Ježíška šlo o jarní cyklus přednášek v rámci projektu Kontejnery k světu, o návštěvy světoznámých hostů jako jsou např. bratislavští architekti Matúš Vallo a Oliver Sadovský, nebo o doprovodné přednášky a promítání k výstavě Virtuální Plzeň 1. Neméně úspěšný byl letošní 3. ročník oslav Dne architektury, který byl v Plzni připraven právě v rámci programu Pěstuj prostor. Pozitivní ohlasy přinesl celorepublikový Otevřený think tank na téma Participace a aktivismus v architektuře.

Čtěte:
Záznam 4. semináře Pěstuj prostor – architekti Vallo a Sadovský (Dům hudby, 28. 2. 2013)
Ohlédnutí za Dnem architektury 2013 v Plzni
Ohlédnutí za prvním mimopražským Otevřeným think tankem architektů (OTTA) na téma Aktivismus a participace v architektuře
Centrum architektury Pěstuj prostor – ohlédnutí za festivalem Kontejnery k světu
Videa z kontejneru Centrum architektury 2013

Čas od času nám někdo položí otázku, že je to celé hezké, ale jestli si opravdu myslíme, že to má cenu. Zda to jednou bude mít dalekosáhlejší dopad. Naprosto tomu věříme – bez silného přesvědčení by nešlo tyto aktivity delší dobu táhnout. Zapojování občanů – participace – je dlouhý proces, jehož přínosy musí město i občané postupně objevovat. Participace funguje řetězově, jeden aktivní rozhýbá dva o něco méně aktivní kteří rozhýbají další. Samozřejmě existuje řada bolestných témat, která se nevyřeší ani během měsíce, ani během pár let – jedním takovým může být problematika historického jádra města. Tam na jedné straně stojí požadavky místních obyvatel a podnikatelů na zvýšení počtu parkovacích stání a na druhé straně touha jiných obyvatel a návštěvníků na odstranění aut z ulic, větší zklidnění a ozelenění jádra.

Při naší práce se potkáváme s lidmi, kteří se rozhodli přes všechny nevýhody zůstat bydlet i s dětmi v širším centru města a doufají, že se situace v brzké době zlepší; nebo posloucháme příběhy těch, kteří to již nevydrželi a odešli. Samozřejmě nás v reakci na to zamrzí, když místo kýženého zklidnění město připraví další rozšíření a navýšení provozu na některé z dřívějších městských promenád – dnes rušných ulic. Říkáme si pak, jestli město stojí o lidi ve městě. To všechno jsou ale témata občanské diskuse, ve které není vyloženě špatný ani vyloženě dobrý názor. Jde hlavně o to pojmenovat pravými jmény dnešní stav věcí, jeho příčiny a následky i možnosti v budoucnu, a pak se zodpovědně rozhodnout, co chce naše společnost upřednostnit.

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem aktivním lidem i sympatizujícím úřadům, bez kterých by se žádné změny nestaly. Občanská společnost se v České republice stále ještě postupně buduje a platná legislativa mnohdy je bohulibým záměrům spíše na překážku, než aby jim usnadnila život. Věřte tedy, že každá povedená věc znamená třikrát tolik úsilí v pozadí a několik jiných věcí, které se nevyvedly. V této situaci je každá lidská pomoc nedocenitelná.

Program Pěstuj prostor je součástí projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.

Text: Marek Sivák.