OSY MĚSTA: Podmínky pro změny města vytváříme my, jeho obyvatelé

# architektonické večery, architektura, městské bulváry, městské třídy, osy města, participace, transformace, veřejná prostranství, veřejný prostor

Vloženo29. 10. 2015

Text Petr Klíma, Šárka Lorencová, Kateřina Ždychová

Ve středu 21. října 2015 se v kreativní zóně DEPO2015 uskutečnil závěrečný architektonický večer z podzimního cyklu OSY MĚSTA pořádaného spolkem Pěstuj prostor. Tématem večera byly možnosti transformace a aktivace městských tříd a současné trendy v plánování města u nás i v Evropě. Se svými zkušenostmi v této věci vystoupili tři přednášející, které spojuje působení v Praze; jejich práce však má mezinárodní měřítko.

Fotoreport z průběhu večera

Urbanistka a konzultantka strategií městských projektů Milota Sidorová, zakladatelka a ředitelka projektu Women. Public Space. Prague, svůj příspěvek postavila na zkušenostech z působení ve Vídni. Představila přeměnu jedné z tamějších nejrušnějších a nejživějších ulic – Mariahilferstrasse. Dvě části této třídy, navazující na pěší zónu uprostřed, byly nově koncipovány jako sdílený prostor pro všechny druhy dopravy. Auta, která nesmí jezdit rychleji než 20 km/hod., cyklisté i chodci se pohybuji ve stejném prostoru a na stejné výškové úrovni. Uliční plocha funguje jako místo setkávání, je užívána turisty i místními obyvateli, dětmi i dospělými, bezdomovci i lidmi s vysokými příjmy. Na ulici je možné parkovat i vjet autem k obchodům, všichni ovšem mají za povinnost respektovat pohyb a pobyt druhých.

Milota Sidorová na příkladu přeměny Mariahilferstrasse upozornila na potřebnost participace obyvatel města. Vídeňský projekt byl dva roky prezentován veřejnosti. Ačkoliv proti návrhu vystoupila mediální i politická lobby a také obchodníci, kteří žádali zachovat standardní dopravní obslužnost, občané si vymohli referendum, v němž byl návrh sdíleného prostoru nakonec schválen. Rekonstrukce probíhala postupně tak, aby byly minimalizovány logistické škody. Milota Sidorová ve své prezentaci zmínila ještě fenomén tzv. gender mainstreamingu, který Vídeň aplikuje v plánování veřejného prostoru již dvě desítky let. Gender mainstreaming předpokládá rovný přístup při prosazování potřeb a zájmů žen. Tím byl ovlivněn i návrh nové podoby Mariahilferstrasse – protože z průzkumů využití veřejné dopravy vyplynulo, že více se po městě pohybují ženy, což vedlo Vídeň k hlubšímu zamyšlení nad tím, jaká je „klientela“ veřejného prostoru a jak se jí přizpůsobit. Příběh Mariahilferstrasse však nekončí – vzhledem k experimentální povaze celého projektu je ulice nadále podrobena bedlivému zkoumání a sledování.

Jako druhý vystoupil architekt a urbanista Radek Kolařík, který kromě vlastního studia RKAW vede i jeden z ateliérů na Fakultě architektury ČVUT. Radek Kolařík představil publiku návrh, se kterým kancelář RKAW v roce 2007 zvítězila v urbanistické soutěži Plzeň – Jižní město, a také možné důsledky, které by realizace studie měla pro celé město. Ateliér RKAW s Kolaříkem v čele tehdy navrhl způsob zastavění území mezi Liticemi a Radobyčicemi o celkové ploše 6,5 km2 i podobu jeho veřejných prostranství. Architekt ve svém vystoupení zpětně ocenil uměřený přístup Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně při stavebním boomu v roce 2006, kdy byl vyvíjen mimořádný tlak na vydávání stavebních povolení rozrůstání města do krajiny. Střídmý pohled na rozvojový potenciál města zachránil Plzeň před investicemi, které by se v následujícím období ekonomické krize ukázaly jako neudržitelné.

Architekt Igor Kovačević, zakladatel Centra pro středoevropskou architekturu (CCEA) a ateliéru MOBA studio, několikrát ve svém vystoupení zdůraznil, že systémové změny veřejného prostoru se tvoří lépe ve spolupráci s vládnoucí politickou reprezentací, ať už je jakákoliv, než v opozici k ní. Jako příklad uvedl dlouhodobou aktivitu CCEA mající za cíl změnu fungování a podoby pražské magistrály. Zde se ukázalo, že jednáním s veřejnou správou je možné postupně měnit prostředí kolem nás zdola. O tom svědčí i další projekt CCEA – oživování Negrelliho viaduktu, které má za cíl naplnit prostory mezi oblouky viaduktu různorodými městotvornými funkcemi. Jak tento případ naznačil, drobné iniciativy, happeningy a kulturně-komunitní akce se mohou v čase přetavit do změny vnímání místa veřejností, ale také do změn vyhlášek či dokonce územního plánu.

V druhé části svého vystoupení se Igor Kovačević věnoval městu Plzni, resp. návrhu MOBA studia, který v roce 2012 zvítězil v urbanistické soutěži Plzeň – vnitřní město. Na základě úspěšného konceptu pak byla kancelář MOBA přizvána Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně ke spolupráci na tvorbě nového územního plánu. Ateliér MOBA tehdy zpracoval studii zastavění území kolem tzv. rondelu a podél Karlovarské třídy.

Závěrečná diskuse, probíhající i mezi hosty navzájem, se týkala jak budoucnosti Plzně, tak i obecných témat – zejména významu participace a potřebnosti věnovat se ve městech i místům, na něž se pozornost odborné i široké veřejnosti upírá jen zřídka. Debata, v níž byla na straně odborníků, přítomných zástupců veřejné správy i diváků patrná schopnost formulovat své požadavky, pozorně naslouchat svým sousedům a usilovat o nalezení konsensuálního řešení, je příslibem změn, které se v Plzni v budoucnu mohou uskutečnit.

——————————

Letošní podzimní cyklus architektonických večerů programu Pěstuj prostor byl věnován městským bulvárům. Kromě obecných principů, sociálně antropologického hlediska a příkladů z tuzemska i zahraničí byly tématy cyklu Klatovská a Americká třída. Letošní cyklus připravili plzeňští architekti Petr Klíma, Šárka Lorencová a Kateřina Ždychová ve spolupráci s dalšími členy spolku Pěstuj prostor.

Cyklus byl pořádán spolkem Pěstuj prostor za podpory Plzně 2015Ministerstva kultury ČR a města Plzně.