OSY MĚSTA: Jak se žije na Klatovské třídě? A jaká cesta povede k jejímu zklidnění?

# architektonické večery, architektura, Klatovská třída, městské bulváry, osy města, veřejná prostranství, veřejný prostor

Vloženo04. 10. 2015

Text Petr Klíma, Šárka Lorencová

Ve středu 23. září 2015 se v kavárně kreativní zóny DEPO2015 uskutečnil druhý architektonický večer podzimního cyklu OSY MĚSTA pořádaný spolkem Pěstuj prostor. Tématem celého večera byla Klatovská třída. Přednáška vedla k živé diskusi, z publika zazněla řada otázek na priority města v přípravě dopravní strategie i dialogu s veřejností. Mezi návštěvníky akce zaznělo přání participovat na návrhu řešení.

Fotoreport z průběhu večera

Stručnou exkurzí do minulosti městské třídy, původně cesty vedoucí na Klatovy, zahájil večer historik architektury Petr Domanický ze Západočeské galerie v Plzni. Klatovskou třídu a její dopravní funkci pak zasadil do celoměstského kontextu. Současný dopravní systém Plzně je dědictvím minulosti – hlavní ulice, plnící roli dopravních tahů, jsou stále vedeny do středu města. To nutně vede k zatížení obytné zástavby i samotného centra intenzivní automobilovou dopravou. Tento problém je podle Petra Domanického nutné řešit komplexně, zároveň je však třeba věnovat pozornost i městskému detailu, například křížení tras pěších s jízdními pruhy aut. Poučit se přitom můžeme v zahraničí – v Dánsku, Holandsku či Velké Británii. Pro zklidnění centra města a změnu uličního profilu Klatovské třídy je podle Domanického nutná dostavba západní části městského okruhu a urychlená realizace jeho východní části. Jen tak lze omezit dopravní zatížení Klatovské a z oživeného městského bulváru opět učinit jednu z nejlepších adres ve městě.

Architekt Pavel Šimeček, který před lety zpracoval pro Útvar koncepce a rozvoje města Plzně architektonicko-urbanistickou studii humanizace Klatovské třídy včetně dopravního řešení, zdůraznil význam obslužného dopravního systému pro komfort bydlení v centru města. Dopravní zátěž lze podle něj ovlivnit propustností křižovatek, šířkou a profilem ulic a možností zvolit alternativní komunikaci – městský okruh či tzv. průtah. Řidič pak sám zvolí, zda pojede trasu centrem s limity, nebo její alternativu mimo centrum. Relevantní variantou pro dlouhodobé zklidnění Klatovské třídy je nicméně podle Šimečka pouze diskutabilní průtah. Pavel Šimeček v závěru své prezentace představil návrh podoby konkrétních úseků Klatovské třídy, zpracovaných s důrazem na pohyb chodce. Upozornil také na nutnost spolupráce na všech úrovních státní správy při plánování dopravních staveb, a to kvůli mnohdy rozdílným prioritám města, kraje, státu i Evropské unie.

Architekt Radek Novotný z  Institutu plánování a rozvoje města Prahy představil koncepční studii řešení revitalizace Vinohradské třídy v Praze. Zájem města o kvalitní veřejná prostranství je podle něj zapotřebí prosazovat všemi dostupnými nástroji. Nedílnou součástí návrhu úprav Vinohradské do podoby kvalitního městského bulváru byla participace veřejnosti. Během tohoto procesu bylo nutné zjistit potřeby místních, zejména vytipovat kritická místa, najít akceptovatelné řešení a veřejně prezentovat navrhované změny. Také na základě participativní práce byly v návrhu úprav Vinohradské třídy akcentovány pruhy pro cyklisty, bezpečné řešení tramvajových zastávek, dostatečné množství přechodů a bezbariérovost.

O své zkušenosti s životem na dopravní tepně Plzně se s námi podělili zástupci místní komunity Veronika Leiblová a Tomáš Havlík. Obyvatelé jednoho z domů na Klatovské upozornili na dopady intenzivní silniční dopravy na kvalitu bydlení (dopravní zácpy, smog, hluk, nedostatečnou čistotu prostoru i nebezpečí) a na preferenci automobilové dopravy nad chodci a pěšími (o čemž svědčí nedostatek přechodů, nedostatečný profil chodníků, krátké intervaly pro pěší na semaforech). Poukázali také na neochotu městské správy spolupracovat s místními při řešení těchto skutečností a na závěr konstatovali, že nedostatek kvalitního veřejného prostoru vede k degradaci celého uličního parteru i přilehlého prostoru a následnému vystěhování lidí z centra

Následná živá debata vyústila k definování společného zájmu: potřebě změn a aktivního zapojení veřejnosti při plánování města. V současné době se občanům Plzně tato možnost naskýtá v rámci přípravy Strategického plánu města Plzně.

——————————

Letošní podzimní cyklus architektonických večerů programu Pěstuj prostor je věnován městským bulvárům. Kromě obecných principů, sociálně antropologického hlediska a příkladů z tuzemska i zahraničí je tématem cyklu Klatovská a Americká třída. Letošní cyklus připravili plzeňští architekti Petr Klíma, Šárka Lorencová a Kateřina Ždychová ve spolupráci s dalšími členy spolku Pěstuj prostor.

Cyklus je pořádán spolkem Pěstuj prostor za podpory Plzně 2015Ministerstva kultury ČR a města Plzně.

——————————

V rámci podzimního cyklu OSY MĚSTA se v níže uvedených termínech konají celkem čtyři architektonické večery – vždy od 18:30 hodin v prostoru kreativní zóny DEPO2015. Spolek Pěstuj prostor chce tímto způsobem i nadále podporovat zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města. Aktuality a podrobnější anotace programu budou průběžně k dispozici na tomto webu.

09. 09. 2015 / OSY MĚSTA: Městský bulvár jako veřejný prostor
23. 09. 2015 / OSY MĚSTA: Klatovská třída jako páteř prosperující Plzně
07. 10. 2015 / OSY MĚSTA: Americká třída jako tepna moderní Plzně
21. 10. 2015 / OSY MĚSTA: Aktivace a transformace městských tříd