Ohlédnutí za prvním mimopražským Otevřeným think tankem architektů (OTTA) na téma Aktivismus a participace v architektuře

# Příspěvek bez tagů

Vloženo28. 11. 2013

Text Správce systému

V úterý 19. listopadu 2013 se v plzeňském kulturním centru Pap-rna uskutečnila další debata ze série Otevřeného think tanku architektů. Událost, na níž se diskutovalo o zapojení veřejnosti do komunikace o veřejném prostoru a jeho proměnách i o aktivitě občanských hnutí a iniciativ, byla výjimečná hned v několika ohledech. 

Fotografie z OTTA Plzeň.
Fotografie z výstavy Virtuální Plzeň.
Seznam iniciativ a organizací pro OTTA Plzeň.

Zástupci České komory architektů (ČKA) totiž poprvé v historii konání těchto panelových diskusí vyjeli mimo svoji pražskou kancelář a zavítali do západočeské metropole. Komora prvního mimopražského OTTU uspořádala ve spolupráci se společností Plzeň 2015 v rámci plzeňského komunitního programu Pěstuj prostor. Na bohatý debatní program, kterého se zúčastnilo 20 řečníků z různých koutů republiky, navázala večerní vernisáž výstavy studentů architektury Virtuální Plzeň I.

Plodná diskuse ve třech blocích
Plzeňský OTTA byl nejen první mimopražský, ale dosud také nejdelší. Od 14.00 do 18.30 probíhala diskuse ve třech blocích. První blok s názvem Spolupráce městských institucí, odborné sféry a neziskových organizací při zapojování veřejnosti do proměn veřejného prostoru se týkal možností dohody veřejné správy a občanského sektoru na společných postupech a projektech.

Druhý blok s tématem Komunitní plánování a participační projekty ve veřejném prostoru přinesl řadu podnětných zkušeností z projektů realizovaných v naší zemi i některé zahraniční reflexe. Poslední blok nazvaný Architektura a veřejný prostor: Aktivizace veřejnosti při hledání a artikulaci veřejného zájmu byl zaměřen na občanské aktivity zaměřené na prosazování názorů na změny či jiná řešení vystavěného prostředí měst.

Aktivní Komora potřebuje aktivní veřejnost
Na úvodní slovo Milana Svobody, zastupujícího na akci Plzeň 2015 i ČKA, navázal Petr Lešek, 1. místopředseda ČKA a garant platformy OTTA. Ve svém příspěvku upozornil, že i státem zřízený orgán jakým je Česká komora architektů, k prosazování svých cílů potřebuje značnou aktivitu zvenčí. Při péči o kvalitu vystavěného prostředí je tak žádoucí nejen přítomnost aktivistických organizací, ale i spoluúčast veřejnosti. Doporučil proto iniciativám a občanům samotným, aby neváhali a poskytli Komoře jakýkoliv podnět, který by mohl zlepšit architektonickou kvalitu našich měst a obcí. ČKA je v této oblasti sama velmi aktivní a snaží se poukazovat na aktuální problémy či reagovat na jednotlivé kauzy, ale participace z vnějšku by jí mohla přinést i nové a podstatné impulsy. „ČKA může být občanům a iniciativám silným partnerem při jejich vyjednávání se státní správou a samosprávou,“ dodal zástupce ČKA.

Petr Lešek dále zhodnotil situaci a nástroje ČKA: přímé – osvěta, výchova mládeže i nepřímé – architektonické soutěže, ovlivňování grantové politiky a připomínkování zákona o veřejných zakázkách. Zdůraznil, že ČKA může fungovat jako rozcestník aktivit spojených s architekturou (vystavěným prostředím) i jako garant odbornosti a že síla ČKA je právě v jejím zákonném pověření a povinném členství.

Začít pěkně od kolébky
S ohledem na participaci Petr Lešek zmínil, že s cíleným zapojováním veřejnosti do oblasti architektury a urbanismu je nutné začít již ve velmi útlém věku. Specializované programy pro mateřské školy a besedy s architekty v rámci dalších stupňů vzdělávání zvyšují zájem o podobu veřejného prostoru u mladé generace.

Podporu cílenému vzdělávání mládeže vyjádřil i další účastník diskuse Jakub Potůček, historik architektury a člen hnutí Za krásnou Olomouc. Vyzdvihl nezastupitelnou roli kvalitního prostředí, na něž by měl být brán zřetel právě a zejména v případě dětí a mládeže: „Podoba vzdělávacích institucí by je měla inspirovat a podnítit v nich zájem o architekturu. V zahraničí je naprosto běžné, že školky zde staví význační architekti, u nás tato praxe bohužel chybí.

K tématu osvěty mezi nejmladší generací se vyjádřila i Jolana ŘíhováNadace Proměny. Nadace ve svém programu Zahrada hrou přispívá ke zlepšení stavu školních zahrad a v programu Parky pak vypisuje architektonické soutěže, které značně čerpají z principů participace. K tématu vzdělávání mládeže se přihlásil hlavní pořadatel plzeňského OTTA Petr Klíma se svými kolegy ze společnosti Plzeň 2015. V příštím roce by tak mohl proběhnout OTTA s tímto tématem právě v Plzni.

Chtějí být občané vůbec aktivní?
Přítomni byli i zástupci měst. O programu Ladíme Prahu! například pohovořila Lucie Stejskalová z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. „Nedávná akce nazvaná Nábřeží žije! nám přinesla opravdu velkou odezvu ze strany obyvatel. Je vidět, že občanům záleží na tom, co se v jejich městě děje,“ uvedla.

Vývoj debaty však přinesl i zjištění, že touha obyvatel zapojit se do rozhodování o jejich bezprostředním okolí je různorodá a mnohdy i nepředvídatelná. Zatímco plzeňské referendum o stavbě nákupního centra Aréna/Corso Americká se setkalo s enormním zájmem (ve spojení s prvním kolem prezidentských voleb se jej zúčastnilo 42% oprávněných voličů), opakované výzvy města ke spoluúčasti podle ředitelky Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Ireny Vostracké končí většinou nevyslyšeny.

Účastníci diskuse se následně ale shodli na tom, že je důležité v zapojování obyvatelstva nepolevovat. „Vše je otázkou zvyku. Tam, kde je participace cíleně prosazována, ji občané nejen vítají, ale rovněž se na ní značnou měrou podílejí. Příklad tohoto jednání můžeme pozorovat v poslední době například v Litomyšli,“ uvedl Mirek Vodák ze sdružení CBArchitektura.

Jak vnímá aktivisty město a veřejnost?
V závěru účastníci panelové diskuse promluvili o tom, jakou váhu občanským iniciativám přikládá veřejnost a jakým způsobem s nimi komunikují státní orgány. Většina řečníků z řad aktivistů se shodla na tom, že jim bývá dávána nálepka potížistů. Matěj HollanBrnění dokonce použil přirovnání, že města aktivisty vnímají jako obtížný hmyz a dodal: „Největším problém při jednání se zástupci města vidím v tom, že se stále odvolávají na čísla. Přijde jim, že nespokojených občanů je v porovnání s celkovým počtem obyvatel menšina a tudíž mají pocit, že jejich názor nemusejí vůbec brát v úvahu.

Martin KrsekÚstí-Aussig.net poté doplnil, že nedůvěru vůči aktivismu nemá jen určitá část veřejnosti, zástupců měst a obcí, ale i další státní instituce. To se projevilo v situaci, kdy sdružení zorganizovalo rozloučení s jednou z budov areálu bývalé ústecké nemocnice, kterou letos v říjnu její vlastník, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, nechal zbourat. Zástupci vedení univerzity, kteří se měli akce původně zúčastnit, ji nakonec vyhodnotili jako rizikovou a informovali o ní městskou policii.

Závěry pro ČKA
Vzhledem k naléhavosti otázky participace a aktivismu chce ČKA podnítit každoroční setkání k oběma těmto tématům. Vnímá přitom potřebu podporovat a prohlubovat širší diskusi o možnostech a metodách spolupráce městských institucí, neziskových organizací a odborné sféry (včetně ČKA), souvisejících s tématem vystavěného prostředí měst i s participativními projekty.
Kvůli lepší výměně informací a vzájemné koordinaci Komora zároveň plánuje určit styčnou osobu pro komunikaci s neziskovkami. I nadále však chce pokračovat ve zdůrazňování nutnosti zasílání podnětů zvenčí. Ty by měly být již připravenými podklady, protože ČKA nemá vlastní investigativní oddělení, které by se těmito podněty primárně zabývalo.

Seznam účastníků panelové diskuse
Milan Svoboda / Plzeň 2015 a ČKA
Petr Lešek / ČKA
Petr Klíma / Plzeň 2015
Alexandra Brabcová / Plzeň 2015
Lucie Stejskalová / Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
Vít Masare / Auto*Mat
Ondřej Teplý / Offcity
Jakub Mareš / k světu
Jakub Chuchlík / PLAC
Robert Sedlák / Nadace Partnerství
Petr Klápště / Nature Systems
Jolana Říhová / Nadace Proměny
Vojtěch Černý / Agora CE
Lukáš Vacek / PragueWatch
Marek Sivák / Plzeň 2015
Martin Krsek / Ústí-Aussig.net
Martin Marek / Plzeňané
Martin Zborník / Písecký svět
Mirek Vodák / CBArchitektura
Jakub Potůček / Za krásnou Olomouc
Matěj Hollan / Brnění

O diskusních setkáních OTTA
Akce OTTA nabízejí otevřenou platformu pro debaty nad profesními a společenskými otázkami, které s profesí architekta souvisejí. Pro každé setkání je zvoleno konkrétní téma, uvedené vstupním příspěvkem, a poté následuje moderovaná diskuse. Výstupem jsou konkrétní náměty a doporučení pro směřování ČKA. Garantem platformy OTTA je člen představenstva ČKA Petr Lešek.

Text: Zuzana Hošková (ČKA)