Fotografie, videa a zprávy z cyklu „Řeka ve městě“ na zemníku U Ježíška

# Příspěvek bez tagů

Vloženo07. 11. 2013

Text Správce systému

Zářijové úterní večery v Plzni se nesou ve znamení červených stanů, zelené trávy, dřevěných palet a skladového kontejneru. Právě před ním se na zemním valu U Ježíška od 19 hodin odehrává přednáškový cyklus „Řeka ve městě“, který pořádá společnost Plzeň 2015 v rámci programu Pěstuj prostor. Zde vám budeme pravidelně přinášet fotografie a zprávy ze všech šesti přednášek, setkání a happeningů.

————————————————————————————————-

27 09 / 17.30
Řeka ve městě: Sauna jako vášeň / Přednáška a saunování

Cyklus diskusních seminářů se završil jen několik hodin před svátkem sv. Václava přednáškou Víta Šimka a Štěpána Řehoře z ateliéru H3T a následným saunovacím happeningem. Středobodem celého podvečera byly právě sauny z autorské dílny H3T. Oba mladí architekti, kteří založili společné studio v roce 2009, představili divákům průřez svojí saunařskou tvorbou – k vidění byla veřejná sauna plující na rybníku u Poděbrad, létající sauna (zavěšená na mostní konstrukci a levitující dva metry nad hladinou řeky Ohře), cyklosauna, sloužící dnes v holandském Utrechtu, dvojice mobilních saun, sauna Josef, která se objevila např. na piazzetě Nové scény Národního divadla či plovoucí sauna Igen, která vznikla v rámci středoevropského projektu Culburb.

Nechyběla ani poslední realizace Víta a Štěpána – půvabná obecní sauna v Dúbravici v Podpoľaní na středním Slovensku. Forma sauny vychází mj. z tradičních místních salaší. Realizace stavby dokazuje, nakolik zásadní a charakteristický je pro studio H3T participativní rozměr projektů – na stavbě se kromě jejích autorů podíleli dobrovolní pomocníci z řad umělců a studentů architektury a několik místních obyvatel.

Práce ateliéru H3T dobře ilustruje proměny role architekta, jak o nich v rámci jednoho ze zimních seminářů Pěstuj prostor mluvili autoři projektu Městské zásahy Matúš Vallo a Oliver Sadovský. Řada architektů v dnešní době už pouze nehledá správná řešení pro konkrétní zadání třetích osob, ale sama si tato zadání aktivně vyhledává. Architekti přitom často vstupují do veřejného prostoru. Jejich návrhy a realizace, které nemají přímého zadavatele, se tak stávají architektonickou intervencí.

Vít Šimek a Štěpán Řehoř se v tomto směru nesoustředili pouze na sauny – stojí mimo jiné za dvojicí vyhlídkových kadibudek v Praze či čajovým domem na nevyužívaném osvětlovacím sloupu nad kolejištěm nákladové části nádraží Praha-Libeň. Na aktivistickou a aktivizační roli architektury H3T poukázali také realizací lavičky Grosseto na Alšově nábřeží v Praze, když jednu z laviček vyzdvihli na lapidární konstrukci z prutů ocelové výztuže, aby umožnili Pražanům i návštěvníkům města přehlédnout rozměrnou plovoucí restauraci, kotvící na břehu Vltavy, a dohlédnout na panorama Hradčan.

O tom, že obdobně koncipované proměny veřejného prostoru mohou být úspěšně iniciované i shora, tedy městskou správou, svědčí úprava zanedbaného lesoparku V Zátiší ve Vodňanech, která proběhla v loňském roce v rámci letní dílny re:vodňany. Jako nástroj této iniciace posloužilo vytvoření několika objektů na pomezí architektury a sochařství. Vít Šimek a Štěpán Řehoř navrhli dvě z celkem šesti realizovaných drobných staveb – altán Fata Morgana a Fullerovu báň Filipa Friše. Úspěch proměny lesoparku dokládá i ocenění v kategorii Architektonický design, které na letošních Grand Prix architektů 2013 obdržela celá skupina participujících architektů.

Fotografie z večera Řeka ve městě: Sauna jako vášeň
Text: Petr Klíma

————————————————————————————————-

24 09 / 19.00
Řeka ve městě: KADAŇ / Rozmanité formy nábřeží Maxipsa Fíka

V úterý 24. září byla poslední šance zúčastnit se cyklu přednášek o městech a řekách, které pořádá společnost Plzeň 2015, v rámci programu Pěstuj prostor. V 19:00 hodin se na zemním valu U Ježíška sešli tvůrci rozsáhlého projektu Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani.

Tentokrát se příspěvky hostů týkaly vztahu řeky Ohře k jejímu okolí, k městu Kadaň a k obyvatelům v tomto městě žijících. Protože přednášející byli zejména z řad architektů, byl tento vztah nahlížen především bystrým okem architektovým. Tedy, nutno poznamenat, že první, kdo se ujal slova, byl pan starosta města Kadaň Jiří Kulhánek, který nás zasvětil do obecného kontextu projektu – do jeho hlavního cíle – jímž je obnova přirozeného vztahu města Kadaně a řeky Ohře, do jeho zrodu financování, strategického plánování i do obtížností spojené s představováním projektu veřejnosti. Důležitým cílem projektu byla rehabilitace původního území a jeho zatraktivnění. Prostředí kolem řeky tak plní zejména rekreační a sportovní funkce a je vybaveno i potřebnou infrastrukturou. Velkou zásluhu na obnově nábřeží v jeho počátcích měl Vít Branda, jehož lávka umožňuje cyklistům i pěším překonat výškový rozdíl mezi korunou hráze a nábřežní promenádou. V současné době není ještě celý projekt, dělený do tří částí, realizován ve své konečné podobě. Nicméně ve jménu slov pana starosty, že „každý, kdo má řeku, má poklad“, doufejme, že se dílo podaří kompletně zrealizovat.

První etapu projektu realizoval architekt Michal Fišer, ze sdružení architektů Třiarchitekti. Další část realizace uskutečňoval Petr Lešek a na rozdíl od první části, která má spíše přírodní charakter, se spoluzakladatel ateliéru Projektil architekti zaměřil na pojetí městské – adekvátní blízkosti samotného města a různorodému využití. Další spoluautor návrhu projektu – architekt Petr Uhlík – zdůrazňuje, že hlavním záměrem celého projektu byla revitalizace nábřeží ve smyslu zachování původního, byť třeba v modifikované (funkční) podobě. O tom, zda se to podařilo či ne, se můžete přesvědčit přímo v Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka sami. Více informací k tomu a zároveň odpověď na otázku, proč je nábřeží pojmenováno po Maxipsu Fíkovi lze nalézt na webových stránkách samotného projektu. Ale nejen to! Především zjistíte, proč se na Nábřeží Maxipsa Fíka vypravit, jaké zajímavé aktivity můžete podél řeky vyzkoušet, jaké prvky vás mohou překvapit i nahlédnou do samotné historie nábřeží.

Fotografie z večera Řeka ve městě: Kadaň
Text: Kamila Švajgrová

————————————————————————————————-

19 09 / 18.30
Cyklokoncert / Afterparty po Velké plzeňské podzimní cyklojízdě

Cyklojízdu pořádala iniciativa Plzeň na kole.
Cyklokoncert pořádala iniciativa Plzeň na kole ve spolupráci s Plzní 2015.
Akce proběhly v rámci Evropského týdne mobility.

————————————————————————————————-

17 09 / 19.00
Řeka ve městě: PLZEŇ / Současnost a budoucnost plzeňských řek

Je možné, aby v cyklu diskusních seminářů Řeka ve městě odehrávajících se na zemním valu U Ježíška v Plzni – nedaleko řeky Radbuzy, nezaznělo téma: Plzeň a její řeky? Není! O tom, že se „Plzeňáci“ o své řeky a nábřeží zajímají, jsme se mohli přesvědčit na v pořadí již čtvrtém semináři, který organizuje komunitní program Pěstuj prostor v rámci společnosti Plzeň 2015. Účast návštěvníků je přes značnou zimu překvapivě hojná, hosté jsou připraveni, mikrofony zapnuty – tedy může se začít.

Jako první se mikrofonu ujímá krajinná inženýrka z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Pavlína Valentová. Z ateliéru AS Projekt dorazil architekt Daniel Němeček, autor projektu revitalizace nábřeží řek ve Štruncových sadech a poté se ke slovu dostal spoluautor územní studie nábřeží Radbuzy, architekt Václav Ulč z ateliéru AVE architekt. Příspěvku na závěr se zhostil architekt Jakub Mareš z úspěšného a známého občanského sdružení k světu..

Nejen že nám autoři představili své pohledy na plzeňské řeky, způsob práce a záměry s prostory kolem řeky, své realizace a vize, ale řeč došla také na hodnocení dosavadních snah – hodnocení toho, co se povedlo, toho co se nepovedlo. Variabilita názorů, stejně tak jako variabilita a prezentace příspěvků samotných účastníků a pohledů na řeku a prostředí kolem ní, vytváří vhodné místo k diskuzi. Protichůdné názory (a to i z řad publika) pak přináší diskuzi velice živelnou a snad právě i díky tomu vysoce cennou. Ukazuje se, že obhájit si svůj názor, stejně tak jako schopnost umět přiznat chybu, nás přibližuje k cíli, který je ve své podstatě společný a tím je oživení prostoru kolem řeky šetrnými a komplexními způsoby, jejichž výsledek bude posilovat nejen vztah člověka k řece a jejímu okolí, ale také vztah člověka k veřejnému prostoru ve městě a vztah k druhému člověku, s nímž může tento veřejný prostor příjemně sdílet.    

Fotografie z večera Řeka ve městě: Plzeň
Text: Kamila Švajgrová

————————————————————————————————-

13 09 / 17.30
Koncert pro dobrovolníky

V pátek třináctého proběhl koncert věnovaný dobrovolníkům, kteří pomáhají při realizaci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Speciální datum na sebe během večera upozornilo hned několikrát. Poprvé, když ukázalo, že pánem tvorstva je příroda a ne člověk, a nechalo dodávku hostující kapely uvíznout uprostřed rozmoklé rampy. Rozpoutalo tím dlouhou zábavu vynášení nástrojů z dodávky do kontejneru. Jak stylově večer začal, tak také skončil – při poslední písni kapely Cheers! (majitelů zmíněné dodávky) samovolně vypadla centrála a ani bádání několika pořadatelů ji nepřemluvilo k dokončení písně. Nutno podotknout, že během následujícího večera šlapala bez problémů.

Čas samotného koncertu mezi oběma zážitky ovšem stál za to, a jistě to ocenilo i okolo 70 přítomných diváků. Kuna z Lakuny spustila za doprovodu zdatných soukapelníků svůj řízný zpěv doprovázený jen o málo jemnějším akordeonem. Jen co musela odběhnout na další kulturní štaci, navázala na ni již zmíněná proslulá kapela Cheers!. Jejich irsko-britsko-ostrovní folk-punková poetika, stejně jako Radúzně-Navarové kouzlo Lakuny, proměnila zemník U Ježíška zase jednou v nezapomenutelné místo.

Fotografie z akce Koncert pro dobrovolníky
Text: Marek Sivák

————————————————————————————————-

10 09 / 19.00
Řeka ve městě: LITOMYŠL / 
Společná cesta města a jeho obyvatel k oživení řeky Loučná

V úterý 10. září zavládly na zemníku proměny – a to doslova. Déšť vystřídalo slunce, teplo vystřídala zima a Prahu vystřídala Litomyšl. Jediné, co se nezměnilo, byla chuť koláčků, dřevěné palety, červené stany a skladový kontejner. Od 19 hodin se na zemním valu U Ježíška odehrával další díl z cyklu „Řeka ve městě“ pořádaný programem Pěstuj prostor, který se uskutečňuje v rámci společnosti Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury.

Na začátku semináře musely být pro nemoc omluveny městská architektka Zdeňka Vydrová a Marcela Boštíková z občanského sdružení Generace 89. Dorazivší architekti Martin Rusina a Martin Frei – autoři vítězného návrhu soutěže na obnovu nábřeží řeky Loučné – i Karla Kupilíková a Petra Hrubošová z nadace Proměny, se příznačně postarali o to, aby k žádným proměnám v programu již nedocházelo.

Nadace Proměny dokázala promyšleným způsobem oživit nezajímavá místa, zpřístupnit nepřístupné prostředí a posunout dialog mezi městem a řekou do úrovně realizacíe Cesta za proměnou vybraného území – nábřeží či blízkého parku je v kontextu dialogů mezi architekty, veřejností, úředníky či odborníky a dalšími dlouhá a hrbolatá, vyžaduje několik etap. Jak zajistit její zdárný cíl? V nadaci Proměny zdůrazňují maximální a komplexní počáteční přípravu – důraz na „začátek“ – a zároveň neustálou a vysoce intenzivní komunikaci s veřejností a především její zapojení. Proměny, kterých dosáhly, to zjevně potvrzují.

Leitmotivem příspěvku Martina Rusiny a Martina Freie jsou čtyři mušketýři – respektive čtyři mušketýři jako čtyři části města vytvářející jeden silný celek. Co tvoří sílu takového celku? Propojenost a funkčnost jeho částí – částí kolem řeky Loučná, s důrazem na citlivost zásahů, s nutností pracovat s přirozeností prostředí, s odkazy k historii místa i zohledněním potřeb místních obyvatel. „Všichni za jednoho a jeden za všechny“. Tak lze proměňovat neproměnitelné, uvádět „městské a říční“ protiklady v jeden soulad – vytvářet dialog – tak, jako jej vytváří lidé sdružující se kolem nadace Proměny. Vytvářet spolupráci, která ničí bariéry – bariéry ve městě i v životě v něm.   

Fotografie z večera Řeka ve městě: Litomyšl
Text: Kamila Švajgrová

————————————————————————————————-

03 09 / 19.00
Řeka ve městě: PRAHA / Řeka jako osa městského života

Tématem 2. semináře je Praha: Řeka jako osa městského života. Řeč samozřejmě nemohla být o ničem jiném, než o Vltavě a právě díky ní přijel do Plzně urbanista Vladimír Fialka z Kanceláře veřejného prostoru Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, prorektor z ARCHIPu Petr Pištěk, autor návrhu (A)VOID Floating Petr Janda a autoři návrhu Plovoucí plovárny na Vltavě A. Jašková, O. Lipenský a M. Volf. A nejen to! Sám seminář proudil jako Vltava – rozuměj ta Smetanova.

„O řece a u řeky“ začínáme zlehka – ještě za denního světla s příchutí koláčků, kávy a čaje. Postupně se vyjevují ideje o tom, jak je možné zkvalitnit život u řeky ve městě, jak šetrně nakládat s potenciálem, který se skrývá v náplavkách, jak oživit hladinu řeky plovárnou, jak vdechnout příjemnou relaxační atmosféru na nábřeží, nebo jak pohlížet na řeku v celé její komplexnosti a z hlediska strategického plánování. Část těchto vizí je již realitou a účastníci semináře uznale pokyvují hlavou. Tak jako proud Smetanovy Vltavy začíná sílit a vyostřovat se, tak i seminář o životě kolem řek začíná kulminovat. V diskuzi narážíme na obtížnější otázky spojené s tématem povodní, skutečné realizace projektů v souvislosti s právním a úředním systémem a bezpečností. Zúčastnění hosté se však projevují jako profesionálové ve svém oboru a na otázky odpovídají s patřičnou logikou dané věci. Seminář se tak opět zklidňuje – stejně tak jako Smetanova symfonická báseň.

Na závěr vyvstává otázka hodná zamyšlení: Je třeba vždy narýsovat velký projekt k oživení nábřeží, nebo někdy stačí zanedbaná místa jen vyčistit, zamést, posbírat odpadky a umístit chybějící osvětlení? Tkví pomyslný klíč ke štěstí nábřeží a řek právě v tomto? A pokud ne, tak kde?

Fotografie z večera Řeka ve městě: Praha
Text: Kamila Švajgrová

————————————————————————————————-

27 08 / 19.00
Řeka ve městě: SUŠICE / Proměna ostrova Santos

Tématem první přednášky byla rekonstrukce ostrova Santos v Sušici. Průběh rekonstrukce byl představen z pohledu města Sušice, nadace Proměny, která se na projektu podílela organizačně a finančně, a ateliéru Florart, jenž zvítězil se svým návrhem v rámci Ceny nadace Proměny 2010.

Cílem projektu města Sušice, který se realizoval s nadační podporou, bylo obnovit někdejší krásu ostrova a současně ho lépe přizpůsobit dnešním návštěvníkům. Revitalizace citlivě vyřešila vegetační úpravy na Santosu a podtrhla jeho charakter lužního lesa. Architektonické řešení vytvořilo z ostrova pomyslnou loď na Otavě. Zlepšilo se zázemí pro návštěvníky, vznikla nová hřiště pro děti, obnoven byl kuželník a propojovací kanál, na několika místech je formou kamenných stupňů řešen pohodlný přístup k Otavě. Na ostrově je několik výtvarných objektů sochaře Václava Fialy. Zvon na jeho zvonici, která stojí na jižním cípu ostrova, je dedikován páteru Františku Ferdovi, který v Sušici dlouhá léta působil. Na jeho výrobu přispěla veřejnost.

Fotografie z večera Řeka ve městě: Sušice
Text: Jana Holatová, kompletní text zde.

————————————————————————————————-

Editor: Marek Sivák