Cyklus přednášek Pěstuj prostor 2014: ŽIVOT V CENTRU MĚSTA

# Příspěvek bez tagů

Vloženo22. 05. 2014

Text Správce systému

S kým se potkáváme v centru města a pro koho je určeno? Co by mělo město 21. století občanům nabídnout? Přednáškový cyklus Pěstuj prostor pokračuje ve čtvrtek 5. 6. od 18.30 v Domě hudby již třetím večerem, tentokrát na téma Život v centru města. Zajímaví hosté představí, jak se nad těmito otázkami zamýšlí v Regensburgu, Praze i v Plzni, a otevřou debatu o funkcích a společenských aktivitách, které má centrum města naplňovat. 

Hosté přednášky – Dipl. Ing. Lenka Filipczak za město Regensburg, MgA. Marek Kundrata za pražský Institut plánování a rozvoje a Ing. Irena Vostracká za Útvar koncepce a rozvoje města Plzně – se snaží měnit centra měst, ve kterých působí, k lepšímu. Chtějí, aby jim byla věnována dostatečná pozornost; aby veřejná místa odpovídala potřebám obyvatel i návštěvníků; aby bylo zdejší prostředí srozumitelné, přehledné a mělo lidské měřítko. Pracují s estetickými hodnotami veřejného prostoru a snaží se, aby nedocházelo ke snižování hodnoty a významu městského centra. Řeší složité otázky, jako zda centrum potřebuje více parkovacích míst nebo klidnější ulice, více zeleně a hřišť nebo pevných ploch k pořádání akcí.

Centra evropských měst čekaly v posledním půlstoletí divoké proměny. Místa s původně rozmanitými funkcemi – od bydlení, přes obchod až po drobnou výrobu – byla v 2. polovině 20. století téměř vysídlena. Ve střední a východní Evropě to způsobila vlna vznikajících „moderních“ panelových sídlišť, které tehdy nabízely vyšší komfort; na západě pak rozvoj předměstských obytných kolonií a přeměna bytů na dražší kancelářské prostory.

S pádem komunismu a s nasycením poptávky po předměstském bydlení se do center některých měst začali lidé sami navracet, aby zde žili a trávili svůj volný čas. Města, která takové štěstí nemají, potřebují nové nájemníky i návštěvníky do centra aktivně nalákat. Ne vždy je to jednoduché – co požaduje obyvatel nebo majitel obchodu se nemusí líbit návštěvníkovi a naopak; lidem navíc často dělá problém požadavky přesně formulovat, a tak je téměř nemožné vyhovět všem. Přes všechny obtíže je ale vhodná proměna centra jedinou cestou, která vede ke zvýšení kvality celého města pro všechny skupiny uživatelů.

Přednáška nám nabízí příležitost mluvit o tom, jaké jsou vize a strategické priority Plzně, Prahy a Regensburgu, jakým způsobem chtějí místní úřady posilovat atraktivitu center, jak se snaží uspokojit poptávku svých občanů. I když jsou tato města různě velká nebo se nachází v jiných zemích, mají mnoho společného a mohou vzájemně sdílet své zkušenosti.

Text: Marek Sivák, Šárka Lorencová, Monika Škublová

————————————————————-

O Plzni:

Plzeňské centrum je krásným místem s mnoha veřejnými prostranstvími. Při konání kulturních nebo společenských akcí je plné lidí, ale v běžném dni se mu řada občanů vyhýbá – ať už kvůli množství (parkujících) automobilů, nedostatku rekreačních ploch nebo chybějící nabídce některých obchodů. O víkendu pak mnoho z nich tráví svůj čas raději na chalupě nebo v nákupních střediscích. Centrum je v té době navštěvováno spíše turisty a plzeňské náměstí je pro ně nečekanou raritou – nejen pro svou obrovskou rozlohu, ale také pro nízký počet lidí, kteří prostranství využívají. Vysoká koncentrace lidí v jiných částech města se odráží i na rozmístění služeb a vybavenosti ve městě. Navíc výstavba velkých obchodních domů v blízkosti centra města ovlivnila kromě svého bezprostředního okolí i filosofii obchodníků a má v konečném důsledku negativní vliv hlavně na nás – občany, spotřebitele, návštěvníky i obyvatele centra.

Při plánování centra města se nesmíme zapomínat dívat mnoha očima. Pro pěšího návštěvníka je prioritou bezpečný a klidný pohyb. Chodec chce v sobě znovu probudit radost ze setkávání na ulici, v parcích, na veřejných prostranstvích, protože právě tam se utužuje komunitní soužití. Motorista se zase může rozhodovat, zda se mu vyplatí dojet autem až do centra, nebo je lepší zaparkovat na okraji města a využít hromadnou dopravu. Zda je pro něj výhodnější zastavit na ulici nebo v parkovacím domě. Cyklista se do města dostane z některých okrajových čtvrtí bezpečně po cyklostezce, ale v centru jich mnoho nenajde. Zároveň na něj čeká nepříjemný systém jednosměrek, který ho nutí objet polovinu centra, nebo porušovat předpisy. Nejen obyvatele bytů v centru zase zajímá, kam si může dojít odpočinout a kam nakoupit. Obchodník řeší zásobování a atraktivitu místa pro obyvatele i návštěvníky. Centrum města je potřeba plánovat tak, aby se v něm dalo volně pohybovat, procházet se, příjemně nakupovat, pozorovat jeho krásu a památky, hrát si, shromažďovat se, odpočívat, ležet v parku, sedět venku v kavárnách; a zároveň aby plnilo všechny potřebné technické funkce včetně dopravních.

Text: Šárka Lorencová, Monika Škublová
Odborná korektura: Marek Sivák

————————————————————-

Pozvánka zde.

Použité zdroje:
1/ www.praha10.cz (strategie 2010)
2/ www.nadacepartnerstvi.cz
3/ www.urbanismusbrno.cz (návod)

Fotografie:
titulní – Aktron
01-03 – město Regensburg
04 – ŠJů
05 – Václav Velíšek
06 – Ian S
07 – Aktron
08 – Aktron